Česká republika letos také výrazně pokročí v takzvané poptávkové dopravě, která přinese nové podnikatelské příležitosti. Novinky čekají i žadatele o řidičský průkaz. Ten jim doručí Česká pošta nebo si ho budou moci vyzvednout prostřednictvím doručovacího boxu. A Registr řidičů nabídne spoustu nových funkcí.

„V digitalizaci dopravních agend jsme jasnými lídry Evropy,“ říká pro Hrot24 ministr dopravy Martin Kupka. Podle něj by kvůli nepovedenému stavebnímu řízení rozhodně neměl vzniknout dojem, že Česká republika v zavádění moderních technologií oproti zbytku Evropské unie zaostává.

Jaké jsou z vašeho pohledu priority ministerstva dopravy pro rok 2025?

Naše priority se jasně týkají především investic. Máme rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, což znamená, že můžeme pokračovat v rozběhnutých projektech jak na železnici, tak na dálnici. A to ještě ve zrychleném tempu.

Díky tomu se nám na konci loňského roku podařilo zprovoznit více než sto kilometrů dálničních úseků a letos nás čeká otevření téměř 73 kilometrů dálnic. Zároveň začneme pracovat na dalších více než 60 kilometrech.

Z klíčových staveb, které letos dotáhneme do konce, bych jmenoval například úsek D1 u Přerova. Je ten poslední, který brání souvislému zprovoznění D1 tak, aby se konečně ulevilo provozu kolem Olomouce. Je to jeden z důležitých projektů, na který se dlouho čekalo a který se podařilo rozpohybovat v posledních třech letech.

Pak jsou tu další dva důležité úseky na dálnici D6 ve směru od Prahy na Karlovy Vary, které letos zprovozníme. Otevřít bychom měli rovněž významnou část D35, obchvat Vysokého Mýta, a před koncem roku k tomu přibude ještě úsek v blízkosti Olomouce.

Na D35 začneme brzy stavět obchvat Litomyšle, což bude znamenat, že se z této dálnice stane snad vůbec největší evropské staveniště. Směřujeme tedy k tomu, abychom v roce 2029 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se zapojením PPP projektů – zprovoznili D35, alternativu přetížené D1, celou. To velmi významně zlepší dopravní podmínky napříč celou Českou republikou.

Mezi klíčové projekty patří bezesporu Pražský okruh, jehož další část jsme začali stavět loni. Letos budeme také pokračovat na D11, celá její část směrem k polským hranicím bude ve výstavbě.

Začít bychom měli stavět rovněž další úsek D6 na Karlovy Vary. Vedle těchto stěžejních projektů dálniční infrastruktury se soustředíme i na silnice I. třídy. Tady k zásadním počinům patří dlouho očekávaný obchvat Náchoda.

Odboráři před Evropskou komisíOdboráři před Evropskou komisí

Nejsme proruští aktivisté. Green Deal jde ale proti lidem i českému ocelářství, říká před velkou bruselskou demonstrací Ďurčo

Jak se bude letos modernizovat železniční síť?

Pokračujeme v důležitých stavbách, ať už jde o kompletní rekonstrukce nádraží Brno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Královo Pole, Praha-Smíchov a Praha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Masarykovo nádraží, nebo o nové nádraží Praha-Bubny, kde se vlaky rozjedou v druhé polovině roku.

A začneme rovněž budovat úsek nového železničního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem, stejně jako úsek mezi Kladnem a Ruzyní.

Pokud jde o moravskou část železniční infrastruktury, tam bude důležitým prvkem rozběhnutí výstavby dvou rychlých spojení, konkrétně úseků mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a Kojetínem a Přerovem na spojení Brno–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Přerov.

Na tyto úseky brzy navážeme vysokorychlostními tratěmi. Letos také začneme s rozsáhlou přestavbou srdce české železnice, železničního uzlu Česká Třebová.

Zároveň jsme s letošním 1. lednem spustili ETCS, unikátní projekt pro zabezpečení české železnice. Porodní bolesti, které každý projekt takového rozsahu přirozeně má, můžeme označit za menší, bez zásadních komplikací pro dopravu.

Během ledna se postupně dostane do výhradního provozu všech 622 plánovaných kilometrů hlavních koridorů, což je i v porovnání s ostatními evropskými státy výjimečný rozsah zavedení evropského zabezpečovače.

Můžeme ETCS chápat tak, že na tratích, kde bude systém zaveden, už by nemělo docházet ke srážkám vlaků?

To by nemělo. ETCS má přehled o pohybu všech vozidel na trati (vybavené tímto systémem) a na základě délky a hmotnosti vlaků určuje jejich brzdné křivky. V případě, že do této brzdné křivky strojvedoucí nenastoupí, vlak okamžitě nouzově přebírá brzdění a systém ETCS soupravu dobrzďuje.

Inovace v ČeskuInovace v Česku

Více peněz, méně byrokracie. Nový zákon pomůže české vědě do první ligy, slibuje ministr Ženíšek

Vaše plány vypadají velkolepě, ale přesto se objevuje kritika, že výstavba infrastruktury by měla být daleko rychlejší. Argumentuje se například Polskem a jeho rychlým vybudováním dálnic. Proč tohle nejde v České republice? Byla by třeba rychlejší výstavba možná díky častějšímu využití PPP projektů? Je to v tom?

Ano, je to i v tom. Aktuálně probíhají soutěže na dva další takovéto projekty. Jeden je dálniční, už zmíněná D35 a úsek Opatovec–Mohelnice. A pak je to železniční spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla, konkrétně úsek mezi Veleslavínem a letištěm.

Zároveň v těchto dnech chystáme studii proveditelnosti pro další významné projekty vysokorychlostních tratí a dalších dálničních úseků. Studie proveditelnosti nám řeknou, zda se máme cestou PPP projektů vydat. To budeme vědět v únoru a na základě výsledku předložím vládě návrh na další postup a rychlou přípravu koncesionářských soutěží.

Polské tempo výstavby jsme dnes, troufnu si tvrdit, významně dohonili, vezmeme-li v potaz velikost České republiky a Polska. Ptáte-li se po příčině rozdílu stavebního boomu dálnic u nás a u našich sousedů, základním problémem je rozloha a pozemkové i jiné poměry v Polsku.

My musíme často na jednom kilometru vypořádat desítky majetkoprávních vztahů, kdežto v Polsku jsou to třeba jen dva nebo tři. U nás je půda mnohem rozdrobenější a stát zároveň musí respektovat některé základní majetkoprávní principy.

Neumím si představit, že bychom pošlapali soukromá vlastnická práva tím, že začneme stavět dřív, než se budeme ptát po vypořádání majetkových vztahů, což se v Polsku děje. Náš proces je nastavený demokraticky a dnes už je poměrně rychlý.

Vize vlády Petra Fialy dokončit do roku 2033 základní dálniční síť je reálná. Znamená to samozřejmě intenzivně pracovat a zajistit financování těchto staveb, ale je to možné. To je důležitá zpráva pro Českou republiku, ale zvlášť pro podnikatelskou sféru. Posilujeme její důvěru v to, že stát vytváří prostředí, které byznys potřebuje k růstu.

Jakou legislativu byste chtěl stihnout schválit ještě do podzimních voleb?

Máme myslím realistickou ambici dotáhnout takzvanou devítinovelu, což je poměrně rozsáhlý soubor. Půjde například o transformaci současného Centra služeb pro silniční dopravu, které dohlíží především na nákladní automobilovou dopravu v České republice a sleduje zejména přetížená vozidla.

Tato instituce se přemění na Inspekci silniční dopravy, která bude mít nově možnost zastavovat vozidla a kontrolovat je už bez policie. To bude znamenat zefektivnění státního dozoru nad tím, aby přetížené kamiony zbytečně nepoškozovaly českou silniční síť.

Další část devítinovely se týká poptávkové dopravy, tedy zajištění veřejné dopravy s menšími výdaji z veřejných rozpočtů, pro kterou chceme vytvořit dobré legislativní prostředí.

Poslední částí je zajištění legislativní opory pro autonomní řízení vozidel ve stupni tři. Je to zásadní změna, protože na základě přesně stanovených podmínek bude přecházet odpovědnost z řidiče na systém vozidla a zároveň na jeho výrobce.

Systém totiž může nabídnout řidiči, že za něj převezme řízení. Jakmile to řidič potvrdí, odpovědnost přejde na systém. Řidič tedy bude moci snížit pozornost, ale stále bude platit, že musí být připraven řízení kdykoli převzít zpět.

Novelou chceme zároveň pro ty, kdo v České republice vyvíjejí a vyrábějí autonomní systémy řízení, vytvořit podmínky pro odbyt a pomoci jim stát se plně konkurenceschopnými v porovnání s americkou nebo asijskou produkcí.

ByznysByznys

Postavme české Silicon Valley. Musíme být rychlejší a dravější, nabádá Zajíček z Hospodářské komory

Od kdy tedy budou tato pravidla účinná a od kdy bude podle nich možné postupovat? Třeba ta týkající se autonomních vozidel?

Pokud jde o Inspekci silniční dopravy, počítáme s náběhem už v polovině letošního roku. V případě dalších ustanovení to bude většinou začátek roku příštího.

Jak vnímáte vy sám poptávkovou dopravu?

Jde o zajištění dopravy zejména v místech, kde jsou velké autobusy neefektivní a z velké části vozí vzduch. S touto novinkou přišly startupy. Technologové navrhli řešení v podobě mobilní aplikace, která cestujícím umožní, aby si tuto službu objednali.

Aplikace pak poskládá mikrobusu nebo dodávce s osmi místy trasu tak, že cestující nebude muset jít ani na kamennou zastávku, ale bude moci nastoupit na vhodném místě mnohem blíže svému domovu. A aplikace mu sama nabídne čas a místo, kde může nastoupit.

Tento systém by měl být zapojen do všech systémů veřejné dopravy a my nyní vytváříme podmínky, abychom umožnili krajům i městům tuto dopravu financovat. Ve výsledku to totiž opravdu může vést k úsporám veřejných prostředků, protože zajistíme lepší a efektivnější službu cestujícím.

Už v současnosti to funguje na několika místech v České republice, já mám zkušenosti třeba ze Svitavska, Říčanska nebo Českobrodska.

Může tedy zavedení poptávkové dopravy přinést i podnikatelskou příležitost?

Tu přirozeně přináší. Těm, kdo poskytují tuto aplikaci, ale také dopravcům, kteří mohou rozšířit své portfolio služeb. Vzhledem k zapojení dodávek a mikrobusů to pro ně bude znamenat i dosažitelnější pracovní sílu řidičů, protože tuto službu je možné provozovat i s řidičským oprávněním B. A to není zanedbatelná věc.

Lepší dopravní podmínky vytvářejí příhodnější podnikatelské prostředí pro rozvoj dalších hospodářských aktivit a pochopitelně i pro další rozvoj ekonomiky státu.

Ministerstvu dopravy se daří v digitalizaci, letos zavede nové funkcionality Portál dopravy. O co půjde?

Díky takzvanému Registru zastoupení bude možné, aby právnické osoby – autobazary, autosalony, ale třeba i pojišťovny – mohly zmocnit své zaměstnance k provedení celého elektronického procesu registrace vozidla i online. Reálně to bude znamenat zrychlení celého tohoto procesu.

Od jara bude také možné online registraci využívat v mnohem větším počtu případů. Tato forma digitalizace zjednodušuje práci s vozovým parkem, například pokud jde o lhůty technických prohlídek nebo přehled o zaplacených dálničních známkách.

Další novinka se týká řidičských průkazů. O nový řidičský průkaz lze už nyní žádat online, ale je nutné si ho fyzicky vyzvednou na úřadě. V polovině roku chceme zavést další vylepšení – řidičský průkaz si bude možné nechat doručit Českou poštou nebo prostřednictvím poštovního boxu. To znamená další posun v proklientském fungování státu.

Každopádně jsme se stali jasnými lídry Evropy v tom, jak se daří dopravní agendy digitalizovat. Podobně jako v případě agendy sociálních dávek a celého portfolia ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministr pro místní rozvojMinistr pro místní rozvoj

Hasí škody po Bartošovi a říká: Digitální stavební řízení bude fungovat nejpozději koncem roku 2027

Digitalizace se naopak loni nepovedla u stavebního řízení. Jak to aktuálně vypadá?

Tady je skutečně potřeba přiznat, že digitalizace stavebního řízení je velkou chybou vlády. Říkám to velmi nerad, ale nepodařilo se to dotáhnout do konce.

Na druhou stranu pokládám za důležité, že díky nezbytným změnám se systém stabilizoval. Legislativní změny prosazené na konci roku daly stavebníkům i stavebním úřadům větší jistotu. Byly to důležité kroky k tomu, abychom se nemuseli například vracet zpět k papírové podobě projektových dokumentací.

Něco už tedy využívat jde, ale od toho, aby systém fungoval správně jako celek, nás dělí ještě tři roky. Ty stát potřebuje na férové vysoutěžení, ale především na přesný popis výsledného procesního a byznysového modelu. Aby programátoři věděli, co mají programovat.

Agilní vývoj tady nemá prostor, systém musí být dokončený přesně na míru požadavkům, protože se pohybujeme v oblasti správních řízení a náročného legislativního prostředí.

Je třeba, aby byl systém kvalitně otestovaný a aby stavební úřady i stavebníci měli možnost se s ním předem dobře seznámit. Na to tedy potřebujeme ty tři roky.

Nicméně už i ty změny, které proběhly, zrychlí stavební řízení v České republice, o tom jsem přesvědčený. Ale to úspěšné finále to ještě není.

S jakými plány vstupuje do volebního roku 2025 vy osobně?

Mým cílem je získat podporu středočeských spolupracovníků v Občanské demokratické straně, abych vedl kandidátku do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji. Předpokládám, že to bude kandidátka Spolu. A pak přirozeně uspět neboli vyhrát. A vyhrát s významným ziskem hlasů.

Martin Kupka (49)

• Ministr dopravy a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

• Od roku 2014 je místopředsedou Občanské demokratické strany

• Dříve byl starostou Líbeznice, jejímž je v současnosti zastupitelem a radním

• Působil rovněž jako náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro zdravotnictví

• V minulosti pracoval jako tiskový mluvčí, například pražského magistrátu nebo Středočeského kraje

• Absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy