O budoucnosti vyšehradského železničního mostu se diskutuje celé roky. Zatím není jasné, zda dojde k jeho opravě či nahrazení, kdy by se původní konstrukce přemístila do Modřan. Tam by už nesloužila vlakům, ale pěším a cyklistům. Most totiž dlouhodobě nevyhovuje železniční dopravě, podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je nutné ho rozšířit o třetí kolej.

Plán na přestěhování památkově chráněného mostu kritizuje iniciativa Nebourat, kterou už podpořilo přes 18 tisíc lidí včetně Jana Hřebejka, Evy Holubové, Ani Geislerové nebo Vladimira 518. A do boje o jeho záchranu teď vstupuje další hráč – Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu.

Stojí za ním filantropové Martin Vohánka, hlavní akcionář ve společnosti Eurowag, a Tomáš Bistřický, který zakládal nápojářskou firmu Toma. Fond podporuje také investor Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital. Ve vedení fondu je pak mimo jiné akademický malíř David Vávra, architekt Petr Janda a spoluautor Národní technické knihovny Petr Lešek.

Nadační fond oslovil experty z Česka, Velké Británie a Švýcarska, aby připravili komplexní studii proveditelnosti rekonstrukce mostu. Po jejím dokončení ji hodlají zdarma nabídnout Správě železnic a dalším relevantním subjektům.

„Rád pomohu najít řešení, které splní požadavky na modernizaci a zároveň zachová atmosféru místa. Zaujala mě možnost toto naplnit, a navíc dosáhnout ekonomicky i časově výhodnější varianty. Mám osobně velký vztah k vlakům a železnici. Proto jsem podpořil spolupráci špičkových expertů, kteří ukázali, že je to možné. Výsledek respektuje dílo našich předků a současně potřeby železnice a jejích cestujících v 21.století,“ říká Vohánka.

Vlastní opravu nýtované konstrukce řeší Ian Firth, který je mimo jiné zástupcem Velké Británie v Mezinárodní asociaci pro mosty a strukturální inženýrství. Jeho tým pracoval na řadě prestižních projektů po celém světě, včetně rekonstrukce londýnského Tower Bridge, mostu přes Messinskou úžinu nebo West Gate Bridge v Austrálii. Spolu s ním na studii pracuje také tým švýcarského strukturálního inženýra Andrease Galmariniho.

„Není to poprvé, co lidé museli sami rozpohybovat záchranu významné součásti Prahy. Vzpomeňme na vyhořelé Národní divadlo. Ministerstvu dopravy i Správě železnic proto nabízíme spolupráci s řešením, které neporušuje české zákony a je ohleduplné k Praze i Pražanům. Předpokládáme proto, že jej podpoří i vedení hlavního města Prahy, které most chce zachovat v současné poloze,“ doplňuje Bistřický.

Podle něj vytvořil mezinárodní tým expertů projekt, který plní požadavky na zvýšení kapacity vlaků, ponechává most v jeho roli klíčového prvku panoramatu Prahy a nabízí opravu, která bude rychlá, levná, s dlouhou životností a minimálními dopady na životní prostředí i dopravní situaci v Praze během provádění prací.

Správa železnic tvrdí, že se stav mostu neustále zhoršuje. „Žádná z moderních metod boje s korozí v těchto případech není zcela účinná, a proto je kompletní výměna mostní konstrukce výtoňského mostu jediným dlouhodobě optimálním a udržitelným řešením,“ uvedla na svém webu již dříve. Most vznikl v roce 1901, Správa železnic ho má ve správě od roku 2008.