Vinice v Polsku nedaleko Krakova, ilustrační foto
Shutterstock.com
Klimatická změna
Výhoda globálního oteplování: celá Evropa bude už brzy vinařskou oblastí
Stoupající teploty v Evropě rozšiřují možnosti pěstování kvalitních odrůd vína více na severu. Naopak na jihu budou mít vinaři stále větší problémy s nedostatkem srážek.
redaktor
Klimatická změna výrazně mění vinařskou mapu starého kontinentu. Tradiční regiony, jako je Francie, Itálie a Španělsko, se musí přizpůsobit změnám počasí. Vznikají ale nové špičkové vinařské oblasti, například v Dánsku.
V praxi se to projevuje například tím, že pařížská michelinská restaurace Les 110 Taillevent, jež se specializuje na párování jídel s víny, nabízí kromě francouzských nebo italských také bílé víno z Dánska. Sklenka přijde na 28 eur (703 korun). Pochází z vinařství Stokkebye v centrální části království, které se už řadí mezi skandinávské země.
Rok 2024 skutečně byl nejteplejším v historii, potvrdili meteorologové z Copernicu
Region nyní nabízí podobné klima, jaké měly některé části Francie v 60. letech minulého století. „V souvislosti se změnou klimatu je Dánsko na cestě k produkci skvělých vín,“ zdůraznil vedoucí sommelier skupiny Taillevent Paul Robineau. Za poslední dvě dekády se počet vinic v Dánsku zdvojnásobil, produkce alkoholického nápoje se dokonce ztrojnásobila.
Zatímco vína ze severu Evropy se mohou pochlubit svěžestí a kyselinkou, jižní vinařské regiony Evropy, jako je Bordeaux a Rioja, zase musí bojovat se suchy a přezrálými vinnými hrozny. Mění se tím klíčové ingredience pro pěstování a chuť tradičních vinných odrůd – souhra půdy, klimatu a vinařského řemesla.
Odbornice na klima a fenologii Elizabeth Wolkovichová tvrdí, že vinná réva obstojí i v dalších dekádách, přijdou ale velké změny pro dosavadní vinařské regiony v Evropě. Pěstitelům vinné révy doporučuje pěstovat nové odrůdy vína i zavlažování vinic.
Tradicionalisté zase varují před tím, že se změní identita vína v jednotlivých regionech. Robineau tvrdí, že zavlažováním se úplně změní dosavadní charakter vín z jednotlivých vinařských oblastí, a dojde dokonce k ohrožení nebo zničení komerční hodnoty jednotlivých značek vín.
Na celém světě se sice pěstuje na 1500 druhů vinné révy, jen asi desítka z nich však dominuje celosvětovému obchodu s vínem. Pro nejslavnější druhy vinné révy je optimální teplota ve vegetačním období mezi 12 až 22 stupni Celsia. Wolkovichová vysvětlila, že například chuť vín z oblasti Bordeaux ze 70. a 80. let minulého století je už nenávratně pryč.
Francouzská vinařka Marilou Vacheronová ze světoznámé oblasti Châteauneuf-du-Pape potvrdila, že posledních deset let v této francouzské oblasti panují vyšší teploty s intenzivnějšími a delšími obdobími sucha. Zvýšení průměrných teplot od květu vinné révy do sklizně dosahuje tří stupňů Celsia, na druhou stranu se snižuje úhrn srážek.
V řadě francouzských vinařských regionů se sklizeň posouvá o několik týdnů. V oblasti Champagne to bylo tradičně v polovině září, nyní to je i v polovině srpna. Vyšší teploty také znamenají, že výsledné víno má vyšší obsah alkoholu, ale je méně jemné.
Naopak se do popředí derou nové vinařské oblasti. Z Anglie se stává velmoc v produkci šumivých vín, rychle se rozvíjí vinařství v Polsku a v pobaltských republikách. Ve vinařské branži se stále více prosazují i vinaři ze severských zemí.
Kromě Dánska je to také Norsko, kde Bjørn a Halldis Bergumovi provozují nejseverněji položenou komerční vinici na světě. Jejich vinice Slinde leží na strmých svazích severně od Bergenu. Majitelé vinařství věří tomu, že do pár let bude moci Norsko konkurovat francouzským značkám. Velký potenciál vidí v odrůdách Ryzlink rýnský nebo Chardonnay.
