Globální změny klimatu stále více ovlivňují zemědělství. V minulých letech oteplování ohrozilo produkci kávy v tradičních pěstitelských regionech okolo rovníku, kde i nepatrné změny teplot a srážek mají výrazný dopad na produkci kávovníků. Podobně v ohrožení jsou i výrobci piva, protože chmel i ječmen jsou na klimatickou změnu citlivé.

Poslední obětí oteplování planety je cukrová třtina (částečně to platí i pro cukrovou řepu). Rozsáhlá sucha, která postihla Indii a Thajsko, jež jsou jedničkou a trojkou ve světové produkci surového cukru, znamenají, že jeho ceny dosáhly na globálních trzích nejvyšší úrovně od roku 2011. Obchodníci se totiž obávají, že cukru bude na trhu nedostatek.

František Novák

Zvýšení cen se promítlo i do produkce cukrovinek, napsal britský The Guardian. Už loni v listopadu jeden z největších světových výrobců sladkostí – americká společnost Mondelēz – upozornil, že bude muset zvyšovat ceny svých produktů, a to včetně těch nejpopulárnějších: sušenek Oreo či čokolády Toblerone.

Generální ředitel firmy Dirk Van de Put pro Bloomberg přiznal, že vyšší ceny kakaa a cukru povedou ke zvýšení cen jejich sladké produkce. V Česku Mondelēz International prodává například tradiční sušenky Opavia. Jen v loňském roce ceny cukru poskočily o 8,9 procenta a letos by to mělo být dalších 5,6 procenta, varovalo americké ministerstvo zemědělství.

Rozsáhlá sucha v Asii korespondují s tím, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, tedy zhruba od roku 1850. Stále vyšší teploty způsobují delší periody sucha a větší nerovnoměrnost srážek, což pro většinu zemědělských plodin představuje nepříznivou kombinaci.

„Extrémní počasí ovlivňuje cenu jídla. Před rokem to bylo avokádo, teď je to cukr,“ řekl k vlivu globálního oteplování na růst ceny potravin Gernot Wagner, klimatický ekonom z Kolumbijské univerzity. I proto velké korporace přistupují ke zvyšování cen často s poukazem na probíhající klimatickou změnu, kterou podle něj nelze popřít.

Dopady vysokých cen cukru ale nejvíce pocítí chudé země. Joseph Glauber z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky zdůraznil, že v nejchudších zemích světa lidé vydávají až čtyřicet procent veškerých příjmů za jídlo. V dlouhodobém horizontu navíc hrozí, že bude kvůli změnám klimatu stoupat cena rýže. Obě potraviny v chudších zemích tvoří zásadní část jídelníčku.