Dánská armáda by měla posílit o nové lodě a drony
Shutterstock.com / Michele Ursi
Armádní výdaje
Ochrana před Ruskem a reakce na Trumpa. Dánsko masivně investuje do obrany
Skandinávská země reaguje na údajné rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a stupňující se geopolitické napětí v Arktidě výrazným navýšením svých obranných výdajů.
redaktor
Vláda v Kodani oznámila urychlený plán na pořízení čtyř minonosných lodí, 21 dalších námořních plavidel a nových dronů určených k monitorování a ochraně klíčové podmořské infrastruktury. Zbrojní program je součástí širší strategie posílení dánských námořních kapacit v Arktidě a zahrnuje rovněž pořízení moderních námořních min.
Obranný rozpočet Dánska se v následujících dvou letech zvýší o 7,2 miliardy dolarů (asi 160 miliard korun), což odpovídá nárůstu na tři procenta HDP, informoval on-line deník Business Insider.
Dlouho platným závazkem v rámci NATO bylo vydávat dvě procenta HDP na obranu, to se ale nyní mění v důsledku překreslování geopolitického prostředí.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen označil posílení vojenských kapacit za nutnou reakci na rostoucí bezpečnostní rizika v oblasti Baltského moře a Arktidy. Přítomnost ruských sil a jejich aktivity v těchto regionech jsou podle něj vnímány jako stále větší hrozba pro stabilitu v severní Evropě.
Dánsko však čelí i tlaku z USA. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě projevuje zájem o Grónsko, strategicky významný autonomní ostrov pod dánskou správou.
Grónsko leží mezi Severní Amerikou a Evropou, kontroluje klíčové námořní trasy v severním Atlantiku a disponuje bohatými zásobami nerostných surovin. Trump říká, že Dánsko zanedbalo jeho ochranu. Vláda v Kodani se tak může tímto krokem pokusit chlácholit amerického prezidenta, že na region nezapomíná.
V rámci širších reforem se dánská vláda také rozhodla urychlit začlenění žen do povinné vojenské služby. Podle nové dohody se ženy, které dosáhnou 18 let po 1. červenci 2025, budou muset zúčastnit losování a mohou být povolány k výkonu vojenské služby. Informoval o tom on-line deník Echo24.
K posilování armád přistupují i další skandinávské země. Švédsko oznámilo zvýšení svých vojenských výdajů na 3,5 procenta HDP a Norsko investuje do modernizace svých ozbrojených sil.
Tento trend naznačuje, že severské státy berou bezpečnostní hrozby stále vážněji a připravují se na možné budoucí konflikty.
