Donald Trump si oblíbil Grónsko. Chtěl by jej připojit k Americe
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Grónsko nechce být jen loutkou v Trumpově geopolitické hře. Obává se, že ostrov rozprodá
Grónské ministryni pro těžbu nerostných surovin Naaje Nathanielsenové se nelíbí rétorika nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Poškozuje podle ní obraz největšího ostrova na světě. Obává se, že by Američané rozprodali nerostné bohatství investorům z celého světa.
redaktor
Donald Trump si dělal zálusk na největší ostrov světa, který patří Dánskému království, už během prvního funkčního období v Bílém domě. V roce 2019 dokonce zrušil cestu do Kodaně, protože nedostal nabídku na odkup ostrova. Nyní se snaží tuto myšlenku oživit.
Grónsko je pro americké zájmy zásadní nejen kvůli strategické poloze mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem – Spojené státy tu mají vesmírnou základnu Pituffik –, ale také kvůli nerostnému bohatství. Má zásoby ropy, plynu, lithia, mědi, kobaltu a kovů vzácných zemin.
I když samotní Gróňané nevylučují užší spolupráci s Američany, grónská ministryně pro těžbu nerostných surovin Naaja Nathanielsenová varuje před tím, že by Trump po získání ostrova mohl její domovinu rozprodat zájemcům o těžbu z celého světa. Nelíbí se jí hlavně to, že nově zvolený prezident odmítl vyloučit použití síly pro získání Grónska. Poškozuje to podle ní pověst ostrova jako klidného místa se stabilními demokratickými poměry. „Investoři nemají rádi nestabilitu,“ vysvětlila pro list Financial Times.
Firmy, které na ostrově získaly licence pro těžbu nerostných surovin, se nyní obávají, zda o ně nepřijdou. A chtějí získat záruky, že budou moci v podnikání pokračovat i v případě, že dojde „k okupaci USA“, napsal ekonomický deník. Trumpovy výroky mohou navíc odradit mezinárodní těžaře od dalších investic na nehostinném ostrově.
Nathanielsenová ale souhlasí s tím, že by Grónsko mělo těžbu surovin rozvíjet a dále podporovat a nabídnout západním spojencům suroviny, na které má nyní prakticky monopol Čína nebo Rusko. Náročné klimatické podmínky si ale žádají významné investice. To zatím rozvoj těžby v Grónsku brzdí.
Trump a jeho posedlost Grónskem: Proč se největší ostrov světa stal geopolitickým bojištěm?
„Myslím, že všichni zaspali a potřebují se probudit,“ řekla k vlažným snahám Západu využívat nerostné bohatství ostrova. Ačkoli mnoho společností vlastní licence k těžbě, žádný větší důl dosud není na ostrově v provozu. Kvůli jeho odlehlosti i chybějící dopravní infrastruktuře.
Samotní Gróňané chtějí posílit svou vlastní ekonomiku a stát se méně finančně závislými na Kodani. Společně s cestovním ruchem je těžba nerostů považována za ideální způsob, aby ostrov nemusel dostávat každoročně dotaci od Dánska ve výši čtyř miliard dánských korun (13,6 miliardy korun). Grónsku ale chybějí silnice, které by města s nalezišti nerostů spojila, řekl Svend Hardenberg ze společnosti Energy Transition Minerals, která chce na ostrově těžit zinek, uran a prvky vzácných zemin.
