Trump a jeho posedlost Grónskem: Proč se největší ostrov světa stal geopolitickým bojištěm?
koláž | Hrot24 / Shutterstock.com
Proč chce Donald Trump Grónsko?
Trump a jeho posedlost Grónskem: Proč se největší ostrov světa stal geopolitickým bojištěm?
Donald Trump, ještě před nástupem do úřadu prezidenta Spojených států, opět rozbouřil mezinárodní vody svou snahou získat Grónsko. Toto autonomní dánské území považuje za klíčový nejen pro bezpečnost USA, ale i pro budoucnost energetiky a geopolitiky. Grónsko se tak ocitá ve středu globálního zájmu o nerostné suroviny a svoji strategickou polohu.
šéfredaktor
„Všechny tyto diskuse jsou o kritických minerálech a přírodních zdrojích,“ vysvětlil Michael Waltz, budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost. „Je to Monroeova doktrína 2.0 a součást naší politiky ‘Amerika na prvním místě’.“ Waltz předznamenává, že Grónsko bude stále důležitější téma z pohledu klimatu, geopolitiky a zelené transformace.
Obrovský potenciál nerostů na úzaří Arktidy
Podle Jakoba Kløve Keidinga ukazuje poslední geologický průzkum z roku 2023 na masivní nerostné bohatství ostrova. Z celkem 38 identifikovaných surovin je většina považována za vysoce nebo středně perspektivní. Patří sem vzácné kovy, jako je grafit, niob, tantal a další klíčové prvky pro výrobu baterií, čipů, elektrických vozů a obnovitelných zdrojů energie.
„Je to obrovská příležitost nejen pro Evropu, ale i pro USA,“ uvedl Keiding. Právě kvůli těžbě těchto materiálů vzrůstávají americké investice do oblasti. Grónský politik Aaja Chemnitz však jasně řekl: „Grónsko není na prodej, nikdy nebylo a nikdy nebude.“
Geopolitická hra o Grónsko
Vedle amerických ambic sleduje situaci i Evropa. V březnu loňského roku navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hlavní město Nuuk, aby otevřela novou kancelář EU v Grónsku. Podpisem dohod v hodnotě 94 milionů eur posílila evropskou přítomnost v regionu, který se stává důležitým při hledání nových nerostných zdrojů.
Roderick McIllree, ředitel britské těžební společnosti 80 Mile, odhaduje, že by mohly grónské oblasti obsahovat až 25 % zbylých světových přírodních zdrojů. „Vidím zde opravdu závod o to, co zůstává pod ledem. Pro Grónsko je to historická příležitost směřující k nezávislosti,“ uvedl McIllree.
Grónsko na rozcestí: Investice versus nezávislost
Pod nátlakem klimatických změn, geopolitického soupeření a světové energetické transformace stojí Grónsko před složitými rozhodnutími. Zájem Spojených států i Evropské unie o nerostné bohatství sice nabízí ekonomické výhody, ale může oslabit autonomii ostrova. Zatímco Trumpova administrativa v několika případech naznačila i možnost vojenského nebo ekonomického tlaku, Grónsko trvá na svém: „Nejsme na prodej.“
Budoucnost největšího ostrova světa tak zůstává otázka. Pokud Grónsko opravdu dokáže využít svého strategického potenciálu, může si zajistit nejen ekonomický růstu, ale i vysněnou nezávislost.
