Donald Trump

Trump věří, že cla mu pomohou oživit upadající americký průmysl

Prokop Harazim / Joshua Sukoff / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Obchodní války

„Berou nám naše bohatství.“ Trump uvalil cla 25 % na všechna auta vyrobená mimo USA

Americký prezident Donald Trump oznámil, že uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzápětí uvedla, že Trumpova rozhodnutí hluboce lituje a EU jeho oznámení vyhodnotí.

čtk

„Přimějeme země, které v naší zemi podnikají a berou nám naše bohatství, aby zaplatily... Uděláme to, že uvalíme 25procentní cla na všechna auta, která nejsou vyrobena ve Spojených státech. Pokud budou vyrobena ve Spojených státech, nebudou na ně uvalena absolutně žádná cla,“ řekl Trump novinářům v oválné pracovně.

Americká vláda očekává, že toto opatření navýší příjmy rozpočtu o dodatečných 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), uvedl poradce Trumpovy administrativy.

Až o jeden měsíc však odloží výběr z automobilových dílů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Trumpem podepsané prohlášení. Podle prohlášení budou automobily podléhat clům ve výši 25 procent od 5.00 SEČ 3. dubna, ale automobilové díly budou clům podléhat od termínu, který bude upřesněn v úředním věstníku, „nejpozději však 3. května“, napsal Reuters.

Trumpovo prohlášení argumentuje, že dovoz aut nadále ohrožuje průmyslovou základnu USA a národní bezpečnost, jak nejprve zjistilo šetření během Trumpova prvního období v Bílém domě v únoru 2019.

V současnosti jen přibližně polovina aut prodaných v USA pochází z americké produkce, upozorňuje. Poukazuje také na stagnující podíl americké výroby na globální produkci aut, nezvýšila se ani zaměstnanost v automobilovém průmyslu v USA. Američané loni koupili asi 16 milionů aut, z nichž polovina byla dovezena.

Trump považuje cla za nástroj ke zvýšení příjmů, které by kompenzovalo jím slibované snížení daní, a k oživení dlouhodobě upadající průmyslové výroby v USA. Prohlásil, že toto opatření podpoří domácí růst.

Podle expertů z automobilového průmyslu však zavedení cel na dovoz automobilů povede mimo jiné ke zvýšení cen pro spotřebitele a v důsledku k omezení výroby.

Cla na dovoz osobních a lehkých nákladních automobilů vstoupí v platnost 2. dubna, tedy v den, kdy Trump hodlá oznámit rozsáhlá reciproční cla také v dalších průmyslových sektorech zaměřená na země, které jsou zodpovědné za větší část obchodního deficitu USA.

Evropská komise bude Trumpovo oznámení posuzovat spolu s dalšími opatřeními, která jeho administrativa zvažuje přijmout v příštích dnech, uvedla podle agentur von der Leyenová. „Jak už jsem řekla dříve, cla jsou daně – špatné pro podniky, ještě horší pro spotřebitele jak ve Spojených státech, tak v Evropské unii,“ uvedla v prohlášení.

EU bude i nadále usilovat o řešení na základě jednání a zároveň chránit své ekonomické zájmy, dodala. „Jako významná obchodní mocnost a silné společenství 27 členských států budeme společně chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele v celé Evropské unii,“ zdůraznila šéfka exekutivy EU.

Trump se dlouhodobě vymezuje proti tomu, co nazývá nespravedlivým zacházením v souvislosti s vývozem automobilů z USA na zahraniční trhy. Často zmiňuje Evropskou unii, která při dovozu vozidel uplatňuje desetiprocentní clo, tedy čtyřikrát vyšší, než činí dosavadní 2,5procentní celní sazba pro dovoz osobních automobilů do USA.

Kanadský premiér Mark Carney reagoval na Trumpovo oznámení o clech na automobily prohlášením, že jde o přímý útok na kanadské dělníky a že se Kanada bude bránit. Novinářům řekl, že na čtvrtek svolá schůzku ministrů kabinetu a že federální vláda vytvořila rozsáhlý finanční nástroj, z nějž budou moci postižené firmy v případě potřeby čerpat likviditu.

Spojené státy dovezly v roce 2024 automobilové výrobky včetně dílů v hodnotě 474 miliard dolarů (10,9 bilionu korun), z toho osobní automobily v hodnotě 220 miliard dolarů (4,6 bilionu korun). Největšími dodavateli byli právě blízcí spojenci USA jako Kanada, Mexiko, Japonsko, Jižní Korea či Německo.