Šéf CDU Friedrich Merz by nejraději větrné turbíny v Německu demontoval
Ryan Nash Photography / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Energetika v Německu
Ani zelený vodík, ani zelené energie. Němci už vědí, že své cíle nesplní
Uhlíková neutralita něco stojí. Ročně až 93 miliard eur, což znamená v přepočtu 2,3 bilionu korun. Na to ale německá ekonomika ani rozpočet v současné hospodářské kondici nemá. Němečtí politici se těsně před volbami netají tím, že vyrábět elektřinu bez emisí do roku 2030 nezvládnou.
redaktor
Německé předčasné parlamentní volby jsou tady a politici hlavních stran řeší úplně jiné priority a témata, než je energetika a uhlíková neutralita. Ve dvouhodinové televizní debatě, kde byli lídři a kandidáti na kancléře z CDU, SPD, AfD a Zelených, na téma boje s klimatem vůbec nedošlo.
I to ilustruje, že uhlíkové emise a výroba zelené elektřiny začínají být v největší ekonomice EU „mimo mísu“. Přitom až dosud se Německo chlubilo svou energetickou politikou, kdy se jako první velká průmyslová ekonomika vzdalo jádra a slíbilo, že začne do roku 2030 vyrábět elektřinu úplně bez spalování fosilních zdrojů.
Mnohem více musí němečtí politici řešit stoupající počet vražedných útoků migrantů, případně nutnost zvyšovat výdaje na zbrojení.
Skutečnost, že se cesta kopírující celounijní politiku Green Dealu jeví jako slepá ulička, dokazuje také odklad projektu koncernu Thyssenkrupp AG. Největší německý výrobce oceli měl tento průmyslový materiál produkovat pomocí zeleného vodíku. Ani dotace ve výši dvou miliard eur (50 miliard korun) nedokázala projekt dotlačit k realizaci.
Výkladní skříň zelené politiky Scholzovy vlády se odkládá na neurčito a nová moderní vysoká pec bude spalovat místo drahého zeleného vodíku zemní plyn. Také další projekty vedoucí k uhlíkové neutralitě byly po rozpadu vlády loni na podzim pozastaveny. Favorit voleb, strana CDU, dala už jasně najevo, že priority země leží jinde než v dotacích na zelené projekty.
Největší ekonomika v EU přitom už utratila stovky miliard eur za zelenou transformaci energetiky a k uhlíkové neutralitě výroby elektřiny do roku 2030 by stále bylo nutné každoročně investovat 93 miliard eur (2,3 bilionu korun), uvedl think-tank Agora Energiewende. „Nyní není jasné, jak budou takové projekty financovány,“ připustila analytička Julia Metzová z Agory.
Různé německé nevládní a poradenské firmy se už smiřují s tím, že po volbách nebude šéf CDU Friedrich Merz dále podporovat přechod na obnovitelné zdroje. Nástupce Angely Merkelové v čele strany prohlásil o větrných turbínách, že jsou ošklivé a postupně by měly být demontovány. Popudil tím odborové svazy v energetice. Naopak podpořil výzkum jaderné fúze. CDU také slibuje, že zruší kontroverzní zákon o zákazu kotlů na fosilní paliva.
Merz rovněž prosazuje navýšení německého obranného rozpočtu a aktivnější roli v rámci Severoatlantické aliance. Kvůli podpoře německých zbrojovek je ochoten reformovat i takzvanou dluhovou brzdu, aby bylo možné si na některé obranné projekty půjčit peníze.
