Favorit na nového německého kancléře Friedrich Merz slibuje výstavbu plynových elektráren
Shutterstock.com
Němci budou spalovat mnohem více plynu, protože nefouká a jádro je už passé
Němci po únorových volbách do parlamentu očekávají zásadní změnu v energetické politice. Šéf německé CDU Friedrich Merz, který je nejvážnějším kandidátem na nového kancléře, už slíbil, že největší ekonomika EU postaví padesát nových plynových elektráren.
redaktor
Německá Energiewende, tedy odklon od jádra a uhlí, nefunguje podle původních představ německých politiků. Konec jádra nekompromisně požadovala Angela Merkelová z CDU po jaderné havárii v Japonsku v roce 2011. K tomu Německo začalo odpojovat i uhelné zdroje.
V době, kdy vypukla válka na Ukrajině a země přišla o levný ruský zemní plyn, došlo k energetické krizi, ze které se německá ekonomika stále nemůže dostat.
Ceny zemního plynu jsou v rámci EU až pětkrát dražší než ve Spojených státech, takže řada průmyslových společností svou výrobu zavírá nebo přesouvá mimo Evropu.
V případě Německa situaci zhoršuje i značná závislost na větrné energii, jejíž dodávky do sítě kolísají podle toho, jak na severu Německa fouká.
Nyní se opoziční lídr CDU Friedrich Merz nechal slyšet, že po únorových volbách nechá postavit až padesátku nových elektráren spalujících zemní plyn. Očekává se totiž, že tradiční konzervativní koalice CDU/CSU s přehledem volby 23. února vyhraje.
„Potřebujeme v Německu co nejdříve postavit padesát nových plynových elektráren, které budou okamžitě připojeny k síti,“ citovala jeho slova agentura Reuters.
Že je zemní plyn stále zásadní pro německou energetiku, přestože je to fosilní zdroj, dokazuje i to, že v listopadu musely plynové elektrárny produkovat meziměsíčně o 79 procent více elektřiny, protože obnovitelné zdroje nevyráběly dostatek energie.
Spekuluje se také o tom, že by se Německo mělo vrátit opět k jaderné energii. Poslední tři jaderné reaktory byly odstaveny v dubnu 2023 a Merz tvrdí, že to v době energetické krize byla jednoznačná chyba současné vlády Olafa Scholze.
Nicméně provozovatelé jaderných elektráren vylučují, že by bylo možné už odpojené bloky znovu uvést do provozu a připojit k německé síti. Ekonomicky to nedává smysl.
„Čas vypršel pro tři elektrárny, které představovaly šest procent německé výroby elektřiny,“ zdůraznil generální ředitel RWE Markus Krebber. Probíhá v nich totiž demontáž. Navíc by musely složitě získávat opětovné povolení k provozu.
V případě výstavby zcela nových reaktorů německý manažer varuje před vysokými náklady a ekonomickými riziky, které by musela převzít německá vláda.
„Nová výstavba by trvala deset i více let. Současné projekty jaderných elektráren v dalších zemích ukazují, že jsou často dvakrát dražší, než se plánovalo, a stojí desítky miliard eur,“ odmítl Krebber renesanci jádra v Německu.
