Pokročilých systémů AI se stačí zeptat hlasem a ony vám stejně odpoví. Problém je, že spousta mladých lidí získané informace již zpravidla neověřuje a slepě jim věří
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Věda
Technologie místo mozku. Mladí spoléhají na umělou inteligenci, část už vůbec nepřemýšlí
Nový výzkum se zaměřil na to, jak lidé využívají umělou inteligenci a zda to ve výsledku nemůže mít negativní efekty. Studie prokázala, že zejména dospívající už na AI spoléhají až příliš. Následně se u nich vytrácí kritické myšlení.
redaktor
S čím vším nám může umělá inteligence pomoci? Žáci a studenti ji využívají pro zpracování domácích úkolů, generování esejí, či dokonce i bakalářských a diplomových prací.
Mnozí uživatelé jdou ještě dál: s umělou inteligencí si povídají o svém životě, vnímají ji jako bezplatného psychoterapeuta, někteří se dokonce do AI i zamilují.
Tímto tématem se zabýval vědec Michael Gerlich ze švýcarského manažerského institutu SBS Swiss Business School. Položil si otázku: jaký vliv má AI na naši mysl? Zaměřil se specificky na oblast takzvaného kognitivního delegování.
Gerlich definoval kognitivní delegování jako tendenci lidí přenášet myšlenkové procesy na externí nástroje, což může oslabovat schopnost hlubokého a reflexivního myšlení. Zjednodušeně řečeno: to, nad čímž jsme se dříve zamysleli a snažili se najít odpověď, v éře umělé inteligence přenecháváme informačním technologiím.
Neuvažujeme, kde leží který stát, protože nástroj AI nám to v mžiku řekne, dokonce ukáže na mapě. Nesnažíme se vypočítat příklad, protože ten stačí vyfotit a během pár sekund známe správný výsledek včetně postupu.
Tento jev je ale podle Gerlicha zvlášť znepokojivý, protože podkopává dovednosti potřebné pro kritické myšlení – schopnost analyzovat a vyhodnocovat informace s odstupem a logickou strukturou.
Do výzkumné studie se zapojilo 666 respondentů ze Spojeného království rozdělených do tří věkových kategorií: 17–25 let, 26–45 let a 46 let a více. Účastníci měli různé úrovně vzdělání a vyplnili dotazník zaměřený na frekvenci využívání AI, míru kognitivního delegování a schopnosti kritického myšlení. Vybraní respondenti také prošli hloubkovými rozhovory.
Výsledky ukázaly, že mladší účastníci ve věku 17–25 let se na AI spoléhali nejvíce, což u nich vedlo k nižším výsledkům v testech kritického myšlení. Naopak starší generace (46 let a více), která AI využívala méně, měla výrazně lepší skóre.
Studie rovněž potvrdila, že vyšší vzdělání je spojeno s lepšími schopnostmi kritického myšlení, bez ohledu na míru používání AI.
Podle Gerlicha studie ukazuje, že i když AI může být cenným pomocníkem při učení základních dovedností, její časté používání může mít nečekané negativní dopady na hlubší analytické schopnosti.
„Školy a univerzity by měly zařadit do výuky více aktivit zaměřených na rozvoj kritického myšlení a metakognitivních dovedností, které studentům pomohou lépe pracovat s technologiemi a vyrovnávat jejich vliv na mysl. Nástroje umělé inteligence jsou užitečné, ale nesmíme zapomínat na potřebu aktivního myšlení,“ uvedl vědec.
