Třinecké železárny vsadily miliardu eur na zelenou revoluci. Bez podpory by to nešlo, říká šéf
České ocelářství čeká historický zlom. Třinecké železárny, jediný tuzemský výrobce oceli, spouštějí největší investici od 80. let. Cíl? Srazit emise CO₂ o 55 % do roku 2030 a přežít v éře Green Dealu. Za projektem stojí miliarda eur, nová elektrická pec a nervózní vyjednávání s vládou.
šéfredaktor
Přechod na zelenou, nebo konec?
„Bez masivní podpory bychom to neutáhli,“ přiznává generální ředitel Roman Heide. Klíčem je elektrická oblouková pec, která od roku 2028 nahradí jednu z dosluhujících vysokých pecí. Ročně zpracuje 1,3 milionu tun šrotu a spotřebuje o 30 % více elektřiny – což je zhruba roční spotřeba středně velkého města. Problém? Cena energie. „Když nám stát nezajistí konkurenceschopné ceny elektřiny, celý projekt se zadrhne,“ varoval na tiskové konferenci Heide.
Roman Heide generální ředitel Třinecké železárny
se souhlasem Třineckých železáren
Dotace, šrot a globální tlak
Evropa sází na oběhové hospodářství, ale právě teď vyváží 19 milionů tun železného šrotu ročně do zemí s laxními ekologickými normami. „To je pokrytectví. Každý vyvezený kontejner znamená víc uhlíkové stopy a méně suroviny pro naši transformaci,“ kritizuje Axel Eggert z EUROFERu. Třinecká huť proto spouští i unikátní briketační linku za studena – první svého druhu v Evropě. Ta sníží emise o 70 tisíc tun ročně, což odpovídá provozu 19 tisíc aut.
Areál Třinecké železárny
se souhlasem Třineckých železáren
Běh na dvou drahách
Zatímco dělníci chystají demolice starých hal a stavbu nové infrastruktury, manažeři tlačí na politiky: potřebují 70% dotaci (podobně jako západní konkurenti) a ochranu trhu před levnou ocelí z Asie. „Každé naše pracovní místo vytváří sedm dalších v ekonomice. Pokud nás stát nepodpoří, dopad to bude mít na desetitisíce lidí,“ zdůrazňuje Heide. Sázka je vysoká – ale pokud vyjde, Česko zůstane na mapě evropského ocelářství.