Design houbového domku inspiroval tvat nerozvinuté bedly
Projekt Samorost / Shutterstock.com / Stable Diffusion, koláž Hrot24
Projekt Samorost
Jako pro šmouly. Češi postavili dům z hub, ekologický „materiál budoucnosti“ vyrostl za tři týdny
Jeho tvar inspirovala bedla, je energeticky soběstačný, odolá živlům a voní jako procházka lesem. Domek postavený ze dvou tun podhoubí reiši ukazuje, kudy by se mohla vydat budoucnost stavebnictví. Tento přírodní materiál má totiž ambici nahradit neekologický polystyren.
Redaktorka
Podhoubí je materiál, který se v posledních letech zkoumá z mnoha úhlů. Lze jej využít jako alternativu masa, „pěstuje“ se z něj nábytek, dokáže nahradit výplně, k nimž se často využívá například neekologický polystyren.
V Česku nyní pod taktovkou projektu Samorost vyrostl dokonce domek, kde se materiál na bázi podhoubí využívá jako klíčový stavební prvek. Inovativní mykokompozit trvalo vyvinout dva roky a v budoucnu může být funkčním přírůstkem v oblasti šetrných budov a cirkulárního stavebnictví.
V roce 2023 se tým projektu Mykilio, který zkoumá využití mycelia zejména v oblasti stavebnictví a bytového i módního designu, spojil s odborníky z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab), aby se vydali na společnou cestu za domem z mycelia, tedy podhoubí.
Vznikl tak spolek MYMO, který chtěl ověřit, zda lze tento přírodní materiál využít jako udržitelnou alternativu k běžně používaným stavebním materiálům.
O dva roky později přijíždíme do Českých Budějovic do sochařsko-architektonického ateliéru Scoolpt, kde před pěti lety vyrostl první český dům vytištěný na 3D tiskárně. Tentokrát tu ale s přispěním Stavební spořitelny České spořitelny vznikl domek, jehož základ tvoří z velké části ryze přírodní materiály – tedy zmíněné mycelium a dřevo.
V prostorné hale stojí dvě kupole připomínající ještě neotevřený klobouk bedly spojené dřevěnou krychlí, která bude v budoucnu celá porostlá zelení. Za podobou stavby stojí Tomasz Kloza, člen spolku MYMO.
Díváme se na offgridovou dřevostavbu napájenou solárními panely nazvanou Samorost, která byla tepelně izolována deskami z mykokompozitu. Nový materiál byl použit při zachování standardních technologických postupů stavby pro správné izolování budov, což znamená, že je mycelium pečlivě ukryté ve fólii, která předchází vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce.
Pod dřevěnými došky se nachází ještě pojistná hydroizolace, celá konstrukce tedy kombinuje přírodní materiály s moderními postupy tak, aby v přírodě domek dokázal odolávat živlům.
A jak domek působí? Uvnitř to voní novotou, v tomto případě tedy směsí dřeva a hub – vůně tak trochu připomíná procházku lesem. Interiér, který navrhly Karolína Petřeková a Petra Jašicová ze spolku MYMO, je řešený velmi minimalisticky.
Prostředek tvoří předsíň s malým úložným prostorem, ve kterém se ukrývá i úložiště na posbíranou solární energii. Na jedné straně je útulná ložnice – tedy jen prostorná postel, na straně druhé malá, funkčně řešená kuchyňka s jedním vařičem, ledničkou, dřezem a posezením se stolkem u zdi.
Podle Jakub Seiferta z Mykilia a Kateřiny Sýsové z ČVUT byl největší výzvou zvolený tvar domku. Od začátku projektu bylo totiž zřejmé, že domek by měl zaujmout na první pohled – místo klasické kostky, která by byla jednodušší na konstrukci, zvolili podobu houby.
„Tvar byl velká výzva. Ale my jsme chtěli postavit domek, na kterém budeme demonstrovat využití mycelia. A když se nám z něj podařilo postavit kupoli s pěti lomenými segmenty, tak už je jasné, že krychlička bude daleko jednodušší,“ vysvětlují.
Mykokompozitu pak spotřebovali na dvě tuny a využitý je nejen jako tepelná a zvuková izolace, ale také v interiéru jako dekorativní obklad nebo základ pro výrobu nábytku.
Základ domku tvoří dřevěná konstrukce, do které jsou vsazené desky z mykokompozitu. Celý příbytek má rozměry 3,04 × 7,14 metrů a obě kupole završuje zasklený světlík.
„Jedním z napínavých momentů při stavbě byla práce právě s kruhovými světlíky a jejich usazování. S tímto technickým řešením neměl zkušenost nikdo z našeho realizačního týmu. Bylo potřeba správně odhadnout rezervy pro jejich vložení do konstrukce – aby nebyly příliš malé a montáž tedy byla vůbec možná, ale zároveň aby nevznikaly zbytečné úniky tepla,“ popisuje Kateřina Sýsová.
„Také jsme museli vyřešit to, aby vrchní přesahy trámů unesly ocelovou zátěž stropních oken. U experimentů často člověk řeší některé otázky až v procesu a to mě na tom baví. Zásadní je, že řešení se vždy najde,“ dodává s úsměvem.
Substrát na výrobu domku se pěstoval celkem 21 dní a následně se zpracovával tři měsíce. Příprava materiálu na bázi podhoubí tedy trvala celkem čtyři měsíce.
Velkou výhodou podhoubí je, že jej lze vypěstovat z čehokoliv, co má základ v celulóze. „Houba roste v pěstebním pytlíku. My využíváme reiši, nenecháme narůst její plodnice, ale využíváme podhoubí. To se dokáže živit slámou, pilinami, zkoušeli jsme i lógr, kávové slupky, textilie,“ vyjmenovává Jakub Seifert.
„Velkou budoucnost má podle nás papír ze sádrokartonu. Když se recykluje sádrokarton, rozdělí se na sádru a papír, který nemá využití a končí na skládkách. Houba ho ale dokáže jíst, takže se tím dá zpracovat,“ doplňuje. Stejně tak i nevyužitý mykokompozit se dá takto zrecyklovat.
V souvislosti s ekologickou stránkou si nechala Stavební spořitelna České spořitelny změřit životní cyklus mykokompozitu a porovnat jej s alternativou, která se ve stavebnictví využívá v současnosti, tedy polystyrénem. Studii zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), jehož posláním je přispět ke snížení spotřeby energie a zatížení životního prostředí ve stavebnictví.
Zelená Kotva. Ikonický obchoďák bude po opravě uhlíkově neutrální
„Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř dvacetkrát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Navíc s ohledem na spotřebu fosilních surovin má mykokompozit mnohem nižší potenciální dopad než polystyren. Hodnota potenciálu úbytku surovin pro fosilní zdroje (ADP-fossil) je u mykokompozitu 5,18 MJ/kg, zatímco u extrudovaného polystyrenu 88,9 a u pěnového polystyrenu 95,9,“ vysvětluje Jan Pešta z UCEEB.
A jelikož je Samorost relativně malý a postavený tak, aby jej bylo možné převážet, letos na jaře vyrazí na cestu po České republice, kde si ho budou moci zájemci prohlédnout na vlastní oči.
Světový unikát, který demonstruje přímou aplikací vědy a výzkumu, přiblíží veřejnosti možnosti přírodních materiálů v udržitelném stavebnictví. Na dům z podhoubí se mohou těšit lidé z Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Odborníci z projektu Samorost zavítají ale i do spousty dalších míst, kde lidem v rámci workshopu či interaktivní přednášky materiál představí.
