Tomáš Tyl
Fichtner / Shutterstock.com, Hrot24
USA potřebujeme víc než oni nás. Celní válka Ameriku znovu skvělou neudělá, ale Evropu zabrzdí
Obchodní napětí mezi USA a Evropou by mohlo vést ke zpomalení růstu celé EU, což by se odrazilo i v české ekonomice. Pro dlouhodobého investora s diverzifikovaným portfoliem však celní války velkou hrozbu neznamenají. Pokud tedy ustojí emoce, píše ve svém komentáři investiční analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Tomáš Tyl
Staronový americký prezident Donald Trump o víkendu vyhlásil cla pro své sousedy Kanadu a Mexiko. Následně je pro obě země o měsíc odložil. To vše, aniž by se svými protějšky diskutoval nebo jim prezentoval, o co mu vlastně přesně jde. Kromě toho také zavedl další cla na zboží z Číny, která vstoupila v platnost.
V tuto chvíli není zcela jasné, co staronový americký prezident Donald Trump svou politikou sleduje. Lze očekávat, že dotčené země se rozhodnou na cla reagovat. To může znamenat začátek obchodních válek. Také není jasné, proti komu všemu Spojené státy obchodní války povedou. Už nyní se hovoří o clech na evropské zboží.
Geniální plán vyjednávání, nebo chaos?
Jednou z hlavních informací z uplynulých dvou týdnů je, že Trumpovy následné kroky budou obtížně předvídatelné. V případě amerických sousedů a Evropy není jasné, jestli jde o hrozbu a vyjednávací taktiku, nebo o skutečnou snahu cla zavést.
To může na finanční trhy přinést menší či větší šoky a zvyšovat kolísání na akciových burzách. Z minulosti víme, že trhy mají tendenci u podobných jevů postupně otupět. Zkrátka a jednoduše řečeno, každý další návrh bude mít sám o sobě menší a menší vliv. Dlouhodobě bude trhy ovlivňovat především to, jak se změny, ať už navrhované, nebo reálné, odrazí v ekonomice a ziscích a tržbách firem.
Pojďme se nyní podívat na to, co by se stalo, pokud by se Trump skutečně rozhodl vést obchodní válku s Evropou. Jaké důsledky by taková cla měla pro Evropu? Které sektory by zasáhla nejvíce? Co by to znamenalo pro Českou republiku?
Zavedení cel by především zdražilo evropské výrobky na americkém trhu, což by snížilo jejich konkurenceschopnost. Mezi nejvíce ohrožené sektory by patřil automobilový průmysl, který je klíčovým exportním odvětvím Německa a dalších evropských zemí.
Luxus, auta i potraviny
Německé automobilky jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes by čelily vyšším nákladům a nižší poptávce v USA. Automobilový průmysl má v Evropě širokou dodavatelskou síť, zasaženy by tedy nebyly jen samotné automobilky, ale i tisíce subdodavatelů v různých zemích včetně Česka.
Firmy jako LVMH (Louis Vuitton, Moët, Hennessy) nebo Kering (Gucci, Saint Laurent) by mohly čelit vyšším clům na své produkty, což by mohlo vést k poklesu jejich prodejů ve Spojených státech. Podobně by cla mohla zasáhnout i potravinářství. Pokud by Evropě klesl export do USA, zpomalil by se celkový hospodářský růst a to by mohlo vést k vyšší nezaměstnanosti a nižší spotřebitelské důvěře.
USA však mají výhodu, že domácí spotřebitel je poměrně silným tahounem americké ekonomiky. Pro Evropu je naopak odbyt do USA klíčový. Evropa bohužel potřebuje USA více, než je tomu naopak. I kdyby cla vedla i v USA ke snížení ekonomického růstu a vyšší inflaci, dopady na ostatní státy by byly větší. Mimo jiné by to vedlo také k posílení dolaru a lepší pozici amerického akciového trhu.
Česká republika je silně závislá na exportu, zejména do Německa, které je jejím největším obchodním partnerem. Pokud by se cla dotkla německého automobilového průmyslu, negativní důsledky by se velmi rychle přenesly i na české firmy. To by mohlo vést k propouštění nebo zpomalení růstu mezd v tomto sektoru.
V době nejistoty investoři často hledají bezpečná aktiva, a to obvykle vede k posílení dolaru a oslabení menších měn včetně koruny. Slabší koruna by sice mohla dočasně pomoci českým exportérům, ale zároveň by zdražila dovoz, což by mohlo zvýšit inflaci.
Obchodní napětí mezi USA a Evropou by také mohlo vést ke zpomalení růstu celé Evropské unie. I to by mělo nepřímý dopad na českou ekonomiku. Česko je úzce napojeno na evropský trh, a pokud by EU čelila hospodářskému zpomalení, pocítili by to i čeští podnikatelé a domácnosti.
Poučení z historie
Pokud by Evropa odpověděla odvetnými cly na americké zboží, mohla by se rozpoutat obchodní válka, podobně jako jsme to viděli mezi USA a Čínou v letech 2018–2020. Tehdy si obě země vzájemně navyšovaly cla, což vedlo k poklesu obchodu, růstu cen a vyšší nejistotě na trzích.
Například během velké deprese ve 30. letech 20. století zavedly USA vysoká cla (Smoot-Hawleyho celní zákon), což vedlo k odvetným opatřením ostatních zemí a dramatickému poklesu světového obchodu. Výsledkem byl ještě hlubší hospodářský propad.
Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se budou vyjednávání mezi USA a Evropou ubírat. Na druhou stranu zdravé a silné společnosti se nakonec clům dokážou přizpůsobit. Pro ilustraci například velkou depresi ve 30. letech ustály značky, které prosperují dodnes: Colgate, Coca-Cola, Anheuser-Busch, Procter & Gamble, Levis, Disney, John Deere a další.
I když dnešní situace není srovnatelná s 30. lety, poučení je jasné. Protekcionismus sice krátkodobě může pomoci některým domácím výrobcům, ale dlouhodobě narušuje obchod a zpomaluje hospodářský růst.
Pro dlouhodobého investora, který má své portfolio dostatečně diverzifikované, aktuální či budoucí obchodní války neznamenají velkou hrozbu. Samozřejmě pokud ustojí emoce s těmito válkami a jejich reakcemi na trzích spojené. V konečném důsledku bude nejdůležitější roli hrát celkový stav ekonomik na obou stranách Atlantského oceánu.
