Válka na Ukrajině stála podle Kyjeva Putinův režim už více než 370 tisíc vojáků, přesto to není před březnovými prezidentskými volbami hlavní téma rezonující ruskou společností. Spojené státy sice pro srovnání přišly během celé druhé světové války o 400 tisíc vojáků, ovšem obyvatele největší země světa daleko více zajímá drahota a nefungující infrastruktura. V posledních mrazivých týdnech jde hlavně o praskající horkovodní potrubí.

Například ve třetím největším ruském městě, v Novosibirsku, prasklé potrubí způsobilo, že horká voda zaplavila ulice a během arktických teplot zůstaly tisíce lidí bez vytápění. K podobným incidentům došlo i na řadě dalších míst – dokonce na předměstí Moskvy, kde zůstalo bez tepla přes 150 tisíc Rusů.

A problémy se stárnoucí teplárenskou infrastrukturou, jež často pochází z doby sovětského vůdce Leonida Brežněva, hlásí od začátku roku stále větší počet ruských měst.

Ruské voliče (Kreml počítá s tím, že Putin dosáhne alespoň na 75 procent odevzdaných hlasů) kromě problémů s vytápěním rozčilují také vysoké ceny potravin, zejména vajec a banánů. V prosinci ruský statistický úřad uvedl, že cena vajec v minulém roce rostla v průměru o 25 procent, v některých oblastech to ale bylo dokonce o padesát procent. Také banány podražily na konci minulého roku o čtyřicet procent.

„Kolaps komunálních služeb, ke kterému v Rusku dochází každou zimu, není novinkou. Jedinou změnou je, že se zhoršování kvality infrastruktury kumuluje,“ řekl pro Rádio Svobodná Evropa ruský novinář a politolog Fjodor Krašeninikov. Další ruský politolog Vladimir Pastuchov jen rezignovaně dodal, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Neočekává tedy žádné větší občanské nepokoje před nadcházejícími volbami, které Putina v Kremlu udrží na dalších šest let.

Výjimkou jsou nicméně protesty v Baškortostánu na jižním Uralu. V regionu, který má bohatá naleziště ropy, v posledních dnech protestovalo několik tisíc lidí, kterým se nelíbí odsouzení místního ekologického aktivisty Faila Alsynova, jenž je Kremlem vykreslován rovněž jako zastánce nezávislosti této povolžské republiky.

Ruského diktátora nemusí před volbami trápit, že se jeho původně zamýšlená několikadenní válka na Ukrajině protáhla (zatím) na bezmála dva roky a jeho armáda utrpěla obří ztráty vojáků i techniky.

Připojení Ukrajiny, sousedící se Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem, by většina obyvatel Putinova impéria samozřejmě tleskala, ovšem válečné úspěchy nejsou nic, když rostou ceny základních potravin a nemají doma teplo.

„Nežijeme, jen přežíváme. Mrzneme!“ postěžovala si jedna z Rusek žijící nedaleko Moskvy na sociálních sítích. Kreml ovšem tradičně problémy komunální povahy „hází“ na místní politiky a úřady. Případnou nespokojenost obyvatel konejší sliby, že v následujících letech budou miliardy rublů směřovat do modernizace celé země. Přitom většina prostředků státu – mimořádně bohatého na nerostné suroviny – míří na zbrojení a válku.