Pákistán se chlubí obrovskými zásobami ropy a plynu
Hrot 24, vygenerováno v Midjourney
Fosilní zdroje
Skoro jako Venezuela. Turci mají Pákistáncům pomoci těžit ropu a plyn
Nově nalezená obří ložiska ropy a plynu v pobřežních vodách Pákistánu nejprve nezaujala žádné zahraniční investory. Nyní ale dohodu o těžbě fosilních zdrojů s pákistánskou vládou podepsala Ankara.
redaktor
Pákistán se chlubí tím, že se zařadil mezi ropné velmoci, jako je Venezuela, Saúdská Arábie nebo Kanada. Na základě podmořského průzkumu za poslední tři roky Islámábád tvrdí, že disponuje čtvrtými největšími zásobami ropy a zemního plynu na světě.
Nově by pomoci vytěžit fosilní zdroje z pákistánských teritoriálních vod měli investoři z Turecka. Obě země podepsaly dohodu na pákistánském investičním fóru o nerostných surovinách, jež se týká několika desítek nalezišť na dně Arabského moře, uvedl web oilprice.com.
Těžby se mají účastnit pákistánské firmy Mari Energies, Oil and Gas Development Company a Pakistan Petroleum s tureckým státním podnikem Türkiye Petrolleri Anonim Ortaklığı (TPAO), upřesnil ázerbájdžánský portál News.az.
Pákistán totiž nutně potřebuje zahraniční finanční injekci, aby mohl pokračovat v průzkumu lukrativního nerostného bohatství. Energetický expert Muhammad Arif odhadl, že pouze samotný průzkum si vyžádá dalších pět miliard dolarů (110 miliard korun). Cesta ke komerční těžbě bude navíc trvat minimálně čtyři až pět let.
Zemi, která čelí finančním problémům a kde každý čtvrtý obyvatel žije v chudobě, také chybí rozsáhlá energetická infrastruktura, aby mohla potenciál nalezišť ropy a plynu naplno využít. Dosud žádné západní firmy neprojevily o těžbu zájem.
Tamní ministr pro ropu Musadik Malik to minulý rok vysvětloval tím, že pro zavedené ropné společnosti investice v Pákistánu znamenají příliš velké riziko s nejistým výsledkem.
Západní investoři se obávají také potenciálních bezpečnostních komplikací v regionu, který sousedí s Íránem a Afghánistánem. Těžaři totiž musejí navíc vydat značné prostředky za udržení bezpečnosti svých zaměstnanců a majetku, varoval Malik.
Loni v březnu došlo k útoku sebevražedného atentátníka na severovýchodě země, kde zahynulo pět čínských odborníků, kteří se podíleli na projektu výstavby vodní nádrže v provincii Chajbar Paštúnchwá, která sousedí s Afghánistánem.
Peking má zájem tu vybudovat čínsko-pákistánský ekonomický koridor v hodnotě 62 miliard amerických dolarů (1,4 bilionu korun). Původní plány počítaly s rozsáhlými investicemi do sítě silnic a železnic, které propojí čínské vnitrozemí s přístavy na pobřeží Arabského moře.
Pákistánská vláda tvrdí, že potřebuje investici ve výši 25 až 30 miliard dolarů (550 až 660 miliard korun), aby dokázala vytěžit deset procent svých ropných a plynových zásob během příštích deseti let.
Mořské dno navíc obsahuje kromě fosilních zdrojů i minerály, jako je kobalt, nikl a prvky vzácných zemin. Nerosty jsou žádané v řadě oborů, od sektoru zdravotnictví a obnovitelných zdrojů energie až po obranný průmysl.
