Za loňským boomem stály převážně geopolitické faktory, jako například nestabilita v regionu, omezení exportu v některých zemích, a změny v obchodních dohodách mezi klíčovými aktéry na globálním trhu. Ozbrojené konflikty v tradičních producentských zemích, jako jsou Súdán, Etiopie a Myanmar, společně se zrušením devítiprocentního čínského cla na pákistánský sezam, vytvořily jedinečnou příležitost pro pákistánský exportní sektor. V roce 2023 země vyvezla sezam v hodnotě 9,2 miliardy korun, čímž se zařadila na pátou příčku mezi největšími světovými exportéry.

Dopad na farmáře

Současná situace je však pro pákistánské farmáře velmi náročná. Ceny sezamu se propadly z loňských 20 000 rupií za maund (40 kg) na současných 12 000 rupií, což odpovídá přibližně 22 korunám za kilogram. Tento propad cen způsobuje značné ekonomické potíže pro pákistánské farmáře, kteří mají problém pokrýt náklady na pěstování, včetně nákladů na práci, hnojiva a dopravu. Mnozí farmáři se nyní dostávají do situace, kdy nejsou schopni dosáhnout ziskovosti, což může vést k opuštění sezamového pěstování ve prospěch jiných, výnosnějších plodin.

„Od začátku sezóny v srpnu ceny sezamu neustále klesají,“ potvrzuje Fahad Shoukat, generální ředitel exportní společnosti Armcom.

Konkurence a nabídka na globálním trhu

Příčinou cenového propadu je kombinace několika faktorů: návrat afrických producentů na trh, vstup nových konkurentů, jako jsou Brazílie a Niger, a celkové oslabení poptávky. Návrat afrických producentů a vstup nových konkurentů způsobily zvýšení nabídky na globálním trhu, což vedlo k tlaku na ceny. Pákistánští farmáři nyní čelí větší konkurenci, která snižuje jejich možnosti získat výhodné exportní kontrakty, a tím dále snižuje jejich zisky. Tento negativní vývoj probíhá i přesto, že pákistánští zemědělci v posledních letech čtyřnásobně zvýšili plochy určené pro pěstování sezamu na více než 1,8 milionu akrů.

Budoucnost pákistánského sezamu

Pro mnoho farmářů se situace stává neudržitelnou. „Letos jsme stěží pokryli naše náklady,“ říká Feroz Akhtar Shah, pěstitel sezamu z oblasti Layyah. Někteří producenti již uvažují o přechodu na jiné plodiny, například na pěstování manga.

Odborníci se shodují, že pokud má Pákistán v tomto odvětví uspět i do budoucna, bude nutné se zaměřit na zvýšení kvality produkce. To může zahrnovat investice do technologických inovací, jako jsou moderní metody zavlažování a využití kvalitnějších semen, stejně jako certifikaci kvality, která by umožnila získat důvěru náročnějších trhů. To by mohlo otevřít dveře na náročnější, avšak lukrativnější trhy, jako jsou Jižní Korea a Japonsko, které jsou ochotné platit vyšší ceny za kvalitní produkty.

Tento vývoj je součástí širšího trendu, kdy úspěch pákistánského zemědělského exportu závisí na podmínkách v okolních zemích a na globální tržní situaci. Podobný scénář se již odehrál v případě vývozu rýže, kdy Pákistán těžil z indického exportního zákazu, který byl nedávno zrušen.