Evropa v šoku: Kdo tratí a kdo těží z Trumpových nových cel?
Foto: Shutterstock.com
Evropa v šoku: Kdo tratí a kdo těží z Trumpových nových cel?
Rozsáhlá cla na evropské zboží rozvířila globální trhy. Zatímco luxusní značky a automobilky padají, energetické firmy a měny překvapivě posilují. Podrobné analýzy, exkluzivní čísla a prognózy, které vás nenechají chladnými.
šéfredaktor
Luxusní průmysl: Pád do červených čísel a hledání nových trhů
Donald Trump udeřil bez varování. Dvacetiprocentní clo na zboží z EU a o polovinu nižší sazba pro Británii okamžitě rozkolísala evropské trhy. Luxusní giganti jako LVMH (vlastník Louis Vuitton a Dior), Kering (mateřská společnost Gucci) nebo britské Burberry zaznamenaly nejhorší den za čtyři roky – jejich akcie propadly v průměru o 5,2 %. Podle analytiků Citibank, kteří zveřejnili podrobnou studii, je Amerika klíčová pro 20–47 % tržeb evropských módních domů. „Pro firmy jako Birkenstock nebo Pandora znamenají nová cla ztrátu profitability. Musí rychle hledat náhradní trhy v Asii nebo na Blízkém východě,“ komentuje pro CNBC finanční expertka Clara Mertens z Amsterdamu.
Zatímco některé módní firmy zvažují přesun výroby do USA, jiní sázejí na omezení dodávek. „Luxusní zboží není náhradní zboží. Zákazníci si možná připlatí, ale poptávka zůstane,“ věří šéfka italského Cucinelli. Jenže realita je tvrdá: francouzské kožené kabelky, které dříve stály 3 000 dolarů, mohou zdražit o 600 dolarů. A to i pro věrné klienty z Beverly Hills.
Historická paralela? V roce 2018 Trump zavedl cla na čínské zboží, což způsobilo propad prodejů Louis Vuitton v USA o 15 %. Tentokrát je však riziko vyšší: Evropa nemá „zálohový“ trh velikosti Číny.
Německé automobilky: Dopad na srdce evropské ekonomiky
Německo, exportní šampion EU, dostalo tvrdou lekci. Trump zvýšil clo na automobily na 25 %, což okamžitě srazilo akcie BMW (-4,22 %), Volkswagenu (-3,8 %) a Mercedesu (-5,34 %). Pro koncerny, které získávají až 30 % příjmů z amerického trhu, jde o existenční hrozbu. „Nejde jen o přímý dopad. Vyšší cla na asijské dovozce (až 50 %) zasáhnou i naše dodavatelské řetězce v Mexiku a Thajsku,“ vysvětluje Robin Winkler z Deutsche Bank.
Německá auta už teď v USA čelí konkurenci levnějších elektromobilů Tesly nebo jihokorejské Kia. S novými cly se například základní model BMW X3 prodraží o 12 000 dolarů. „Buď snížíme marže, nebo ztratíme podíl na trhu,“ přiznává pro CNBC anonymní zdroj z vedení BMW. Průmyslová lobby BGA zuří: „Je to útok na světový obchod. Růst ekonomiky zpomalí o 0,8 % už letos,“ kritizuje šéf svazu Dirk Jandura.
Zajímavý detail: Trumpova politika paradoxně pomáhá americkým továrnám evropských značek. Volkswagenův SUV Atlas, vyráběný v Tennessee, se stává „bezpečnou investicí“. Jenže tyto závody pokrývají jen 40 % americké poptávky po evropských autech.
Cena ropy Brent je nejníž za 3 roky. Dolů ji tlačí obava z Trumpových cel
Maloobchodní řetězce: Konec levného textilu a elektroniky
H&M, Zara, Adidas – značky závislé na asijské výrobě čelí až 40% clům na zboží z Vietnamu, Bangladéše a Kambodže. „Pro mnohé exportéry to znamená konec zisků. Musí hledat nové trhy v Africe nebo Jižní Americe,“ radí Ian Worth z poradenské firmy Crowe. Náklady na džíny vyrobené v Kambodži, které se dnes prodávají za 50 dolarů, vzrostou o 20 dolarů. Řetězce tak plánují šokové zdražení: trička místo 10 dolarů za 15, tenisky místo 80 za 110.
„Už teď vidíme, jak se maloobchodníci přesouvají do zemí s volnými obchodními dohodami s USA, jako je Kolumbie nebo Maroko,“ říká ekonomka Luisa Fernandez z Madridu. Problém? Tyto země nemají kapacitu nahradit asijskou produkci. Výsledek: nedostatek zboží v regálech do Vánoc 2025.
Dopravní giganti: Maersk a spol. v hluboké krizi
Šok z Washingtonu dorazil i do přístavů. Akcie přepravních společností Maersk (-8,35 %) a Hapag-Lloyd (-9 %) se propadly nejníže od pandemie covidu. Důvod? Očekávaný pokles globálního obchodu o 7 % v příštím roce. „Každé clo nad 10 % znamená snížení objemu kontejnerové přepravy o 3–5 %,“ vysvětluje šéf firmy Maersk Vincent Clerc.
Problém se týká i logistiky: Trumpova novinka, že cla se platí už při vývozu (ne při dovozu), znamená, že evropští exportéři musí mít hotovost ihned. „Malé firmy na to nemají kapitál. Budou muset ukončit činnost,“ varuje šéf Evropské asociace exportérů Markus Klein.
Bankovní sektor: Strach z recese drtí akcie
Standard Chartered (-13,3 %), HSBC (-8,9 %), Deutsche Bank (-6,2 %) – to jsou největší poražení čtvrtečního krachu na burze. Důvod? Obavy z recese a kolapsu globálních investic. „Banky s expozicí v Asii, jako Standard Chartered, čelí dvojímu tlaku: zpomalení obchodu a propadu měn,“ říká londýnský analytik James Harper.
Hypotéční úvěry v USA, firemní dluhopisy z Evropy, financování obchodu s Latinskou Amerikou – všechna tato aktiva se stávají rizikovými. „Pokud cla zůstanou déle než rok, uvidíme masivní propouštění v bankovnictví,“ dodává Harper.
Měny: Euro a libra posilují překvapivě rychle
Uprostřed chaosu se našly i výjimky. Euro poskočilo o 2,2 % na 1,108 USD, libra na 1,29 USD – nejvýše za půl roku. „Dolar oslabuje, protože trhy věří, že cla poškodí hlavně USA,“ komentuje Jordan Rochester z Mizuho. Spekulanti vsází, že Fed sníží sazby dříve než ECB.
Švýcarský frank, tradiční útočiště před nejistotou, posílil na 0,92 za dolar. „Investoři utíkají od rizika. Frank je nové zlato,“ směje se švýcarský trader Thomas Müller. Varování však přichází z Tokia: „Jakmile Fed zareaguje na inflaci dalším zvýšením sazeb, dolar může otočit,“ říká strategická analytičký Bank of Japan Akira Yamamoto.
Energetika a farmacie: Ostrovy stability v oceánu chaosu
Španělská Iberdrola (+2,4 %), francouzská Engie (+2,1 %), britská National Grid (+3 %) – utility díky stabilním příjmům a státním regulím lákají investory. „Energetika je bezpečný přístav. Lidé budou vždy platit za elektřinu,“ vysvětluje portfolio-manažerka Sarah Lefevre.
Farmaceutické firmy jako AstraZeneca (+2,2 %) nebo GSK (+1,5 %) těží z toho, že Trump (prozatím) neuvalil cla na léky. „Evropské farmaceutické exporty do USA tvoří 60 miliard dolarů ročně. Zavedení cel by zničilo dodávky inzulínu a vakcín,“ upozorňuje šéf Evropské asociace farmafirem Erik Nielsen.
Budoucnost: Éra globálního obchodu končí. Co přijde místo ní?
„Je to konec světa, jak ho známe,“ říká bývalý německý ministr hospodářství. Scénáře expertů se liší:
Eskalace: EU odpoví cly na americké bourbon, motocykly Harley-Davidson a digitální služby. Trhy se propadnou o dalších 10 %.
Vyjednávání: Evropa nabídne USA zvýšené nákupy zemního plynu a snížení cel na americká auta. Clo na luxusní zboží klesne na 10 %.
Kolaps WTO: Systém světového obchodu se rozpadne. Každá země bude mít vlastní pravidla.
Jedno je jisté: Cesta zpět k levným iPhoneům, německým autům a francouzským vínům bez přirážek už neexistuje. Jak říká šéf Spirits Europe: „Zvykejte si na svět, kde každá láhev burgundského bude dražší o 20 %. A to je jen začátek.“
