Textilní průmysl
Horko na šicí lince: Jak klimatické změny ohrožují textilní pracovníky
Práce v textilních továrnách v Dháce, Hanoji nebo Karáčí se s rostoucími teplotami a vlhkostí stává stále náročnější a nebezpečnější. Studie Cornellovy univerzity ukazuje, že v Bangladéši, Vietnamu a Pákistánu – klíčových zemích oděvního průmyslu – se počet dní s extrémní hodnotou tzv. „mokrého teploměru“, který kombinuje teplotu a vlhkost, zvýšil za posledních 15 let o 42 %. Hodnoty přesahující 30,5 °C vyžadují, podle doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO), střídání práce s odpočinkem ve stejném poměru, aby se předešlo riziku přehřátí.
šéfredaktor
„Už roky upozorňujeme módní značky na tento problém, ale teprve nyní ho začínají brát vážně,“ říká pro Reuters Jason Judd, výkonný ředitel Cornellova Globálního institutu práce. Přestože některé společnosti, jako Nike, Levi‘s nebo VF Corp, přijaly opatření na ochranu pracovníků před přehřátím, většina velkých hráčů zatím zůstává pozadu.
Odpovědnost značek a nové regulace EU
Evropská unie nedávno přijala směrnici o udržitelné korporátní odpovědnosti, která do roku 2027 zavazuje velké společnosti nést odpovědnost za pracovní podmínky u svých dodavatelů. „Pokud značka ví, že podmínky ve výrobních oblastech jsou extrémní a ohrožují zdraví pracovníků, musí podle těchto pravidel jednat,“ říká Luis Vayas Valdivieso, který vedl jednání o těchto regulacích.
Mezi možná řešení patří investice do lepší ventilace, systémů odpařovacího chlazení a dalších technologií, které nezvyšují uhlíkovou stopu továren. Někteří majitelé továren jsou ochotni tyto kroky financovat sami, protože vysoké teploty negativně ovlivňují produktivitu. Nicméně nové evropské předpisy kladou důraz na odpovědnost značek, což má motivovat globální hráče k větším investicím do ochrany zaměstnanců.
Podle zprávy společnosti Schroders a Cornellova Globálního institutu práce by extrémní teploty a záplavy mohly do roku 2030 snížit exportní příjmy Bangladéše, Kambodže, Pákistánu a Vietnamu až o 65 miliard dolarů. Kromě zlepšení chlazení továren by proto měly být posíleny mzdy a zdravotní ochrana pracovníků, aby byli lépe připraveni na důsledky klimatických extrémů, včetně přerušení práce během veder.
„Nejde jen o zdraví pracovníků, ale i o budoucnost celého oděvního průmyslu,“ uzavírá Judd. Společné úsilí o zmírnění dopadů extrémních teplot je podle něj v zájmu všech zúčastněných stran.