Vládní údaje ukazují, že pracovní povolení má asi 100 tisíc Syřanů. Odborníci se ale domnívají, že v turecké ekonomice jich působí až desetkrát tolik.
Shutterstock.com, ilustrační foto
Uprchlíci a ekonomika
Migranti se dají do pohybu. „Budete nám chybět,“ říká Turecko, kterému hrozí odliv milionu Syřanů. Kam půjdou?
Zatímco v syrské komunitě v Turecku po svržení režimu Bašára Asada zavládlo nadšení, o podnicích v Turecku, které na tuto komunitu spoléhají jako na pracovní sílu, se to samé říct nedá. Do pohybu by se znovu mohly dát stovky tisíc lidí.
čtk, PTK
,
„Syřané jsou pro turecký textilní sektor velkým přínosem a pokud odejdou, nastane vážný problém s pracovní silou,“ uvedl Ali Gözcü, který vede oděvní firmu ALG Tekstil ve městě Gaziantep na jihovýchodě Turecka, kde žije půl milionu Syřanů. A není sám, kdo má obavy. Turecko je šestým největším výrobcem textilu na světě a jeho průmysl je převážně v jižních regionech, kde se nachází většina z přibližně 2,9 milionu syrských migrantů.
„Neočekáváme náhlý odchod, ale pokud se tak stane, utrpíme vážnou ztrátu pracovních sil,“ řekl Gözcü. V jeho firmě tvoří Syřané 70 procent pracovníků.
„Všichni naši pracovníci zde jsou Syřané,“ dodává kontrolor kvality z další textilní firmy, Beni Giy, Yusuf Şamil Kandil. „Pokud Syřané odejdou, naše náklady na pracovní sílu se výrazně zvýší, stejně jako naše výrobní náklady.“
Milion pracovníků
Vládní údaje ukazují, že pracovní povolení má asi 100 tisíc Syřanů. Odborníci se ale domnívají, že v turecké ekonomice působí asi milion Syřanů, většinou bez pracovní smlouvy, a vykonávají spíše manuální práce ve stavebnictví, zpracovatelském a textilním průmyslu. Jejich odchod by mohl vážně narušit pracovní sílu v textilním odvětví, které se potýká s inflačními tlaky a růstem nákladů.
Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra se zatím vrátilo něco přes 81 tisíc lidí. Pozorovatelé však očekávají nárůst odchodů v červnu, v době Svátku obětování.
V tovární hale firmy ALG sedí desítky mladých mužů a žen shrbených nad průmyslovými šicími stroji a vyrábějí tisíce triček. Na stěně visí nová syrská vlajka a na dveřích toalety je arabský nápis. Jeden z pracovníků, 55letý Zakaríja Bozo, se chce vrátit do Sýrie a vytvořit tam nový podnik. „Pokud Syřané odejdou, nezůstane tu nikdo, kdo by pracoval,“ říká.
Odborníci ale tvrdí, že pro Syřany to bude složitější. Naznačují, že obavy z masového odchodu jsou neopodstatněné vzhledem k nejistotě, která visí nad zemí zpustošenou válkou trvající přes 13 let.
„I když jsou velmi šťastní, že je Asad pryč, byla to jen jedna z překážek, která jim bránila v návratu,“ uvedl profesor Murat Erdoğan. Jeho průzkum Syrský barometr soustavně upozorňuje na obavy Syřanů z bezpečnosti, na možnost konfliktu a na zničenou infrastrukturu v zemi.
Většina Syřanů se také již v Turecku usadila. Za posledních 12 let se zde narodilo více než 970 tisíc dětí. Navzdory tvrdým pracovním podmínkám vědí, že doma pravděpodobně nic lepšího nenajdou, dodal Erdoğan. „Řekli nám, že mají v Turecku spoustu problémů a pracují velmi tvrdě za málo peněz. Pokud se ale vrátí, i kdyby našli práci, dostanou prý jen 14 dolarů (340 korun) měsíčně,“ řekl. V Turecku přitom vydělávají mnohem více. On sám se domnívá, že se vrátí maximálně 20 procent z nich.
Velmi jsme se sblížili
Navzdory nejistotě hledá Gözcü nové možnosti, které by firmě umožnily udržet výrobu a některým Syřanům, z nichž téměř polovina pochází z oblasti Halabu (Aleppa) nedaleko od Gaziantepu, návrat domů. „S našimi syrskými pracovníky jsme se velmi sblížili,“ řekl s tím, že pokud to bude nutné, otevře pro ně v Sýrii dílny a bude tam pokračovat ve výrobě.
Odborník na migraci z amerického institutu Brookings Institution Kemal Kirişci se domnívá, že přestože je velká část Sýrie v troskách, existuje zde potenciál pro rozvoj obchodních vazeb v budoucnosti.
„Sýrie je z dlouhodobého hlediska velmi perspektivní místo. V ideálním případě bychom mohli mít velmi propustnou ekonomickou hranici, aby se lidé mohli pohybovat tam a zpět,“ uvedl Kirişci. „Byla by to výhra pro turecký průmysl, pro ekonomiku, výhra pro Sýrii a pro nový režim.“
Nakonec by se mohla obnovit i tzv. ShamGen zóna volného obchodu a bezvízového styku mez Sýrií, Jordánskem, Libanonem a Tureckem, která byla inspirována schengenskou zónou EU, ale na začátku války v roce 2011 se rozpadla. „Tyto věci by se daly velmi snadno obnovit – ale klíč je v rukách nového režimu,“ dodal Kirişci.
Dřív byli uprchlíci politickou kartou
Není to tak dávno, co byli pro vládce země Recepa Tayyipa Erdoğana Syřané přítěží a hlavně politickou kartou. Ještě v roce 2019 vydíral představitele Evropy tím, že pošle více než tři miliony nejen syrských uprchlíků směrem k evropským hranicím, pokud Evropská unie nesplní jeho podmínky. Na zvládnutí situace (uprchlíci tehdy z Turecka mířili hlavně do Řecka) si tehdy mimo jiné vymohl šest miliard eur.
