Americký prezident Donald Trump rozehrál v globálním obchodu vysokou hru (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Obchodní střet
Trump chce silnější USA. Jenže celní války mívají jen poražené
Pokud americký prezident svůj obchodní souboj zejména s Čínou v dalších týdnech přitvrdí, může se dočkat další rázné odvety Pekingu. Investoři by proto měli zvažovat, jak se zabezpečí nákupem drahých kovů, píše Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.
Kryštof Míšek
Na pozadí nových obav se diskutují kroky americké administrativy pod vedením Donalda Trumpa v oblasti obchodních tarifů. Právě zde se píše nová kapitola v geopolitice, která připomíná spíš období protekcionismu, ekonomické nepředvídatelnosti nebo krize v obchodních vztazích. Jak současný vývoj číst a neztratit se v něm?
Trump je bezesporu silový hráč, který si je moci USA v mezinárodním obchodě velmi dobře vědom. Heslo „America first“ díky tomu řídí veškeré jeho kroky a bude nadále určovat měřítko úspěchu v jeho politice.
USA podle něj musejí vyjít ze svých obchodních vztahů silnější – přitom války skrze uplatněná cla a tarify mají jen a pouze poražené. Uvalení cel ve výši 25 procent na Mexiko, Kanadu a 10 procent na Čínu umožňuje zasahovat obchodní výměnu v hodnotě až 1,2 bilionu amerických dolarů (tedy zhruba 29 bilionů korun). I přes měsíční přestávku jsou tato cla stále ve hře. V případě Číny už platí.
Skrze nové obchodní války tak můžeme budoucí ekonomický růst vidět v mlze, mohou to být letos tři procenta meziročního růstu na globálním HDP, nebo také jen jedno procento či dokonce recese. Vše teď záleží na tom, jak dlouho bude trvat současná nejistota, protože každým týdnem se zvyšuje pravděpodobnost, že podniky, investoři či obchodníci odsunou svoje aktivity a budou v režimu „cashe“ jen vyčkávat.
Čína pak stihla poměrně negativně reagovat na nové obchodní praktiky Donalda Trumpa. Země odpověděla na jeho cla cílenými opatřeními, která zahrnují uvalení patnáctiprocentního cla na méně než pět miliard dolarů amerických energetických dovozů a desetiprocentního cla na americkou ropu a zemědělské vybavení.
Nechybí ani obávaný zákaz vývozu určitých vzácných surovin, v tomto směru se nejedná o žádnou novinku. Již v minulosti se Čína zaměřovala na výrazná omezení například u galia nebo germania.
Rozhodnutí omezit mimo jiné wolfram a indium je nejnovějším pokusem Číny zvyšovat svoji dominanci v těžbě a zpracování kritických surovin.
Čína tak v reakci v úterý oznámila rozsáhlé kontroly vývozu zaměřené na pět kovů používaných v obranném průmyslu, čisté energetice a dalších odvětvích, jen několik minut poté, co vstoupilo v platnost dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží uvalené americkým prezidentem Trumpem.
S velkými obavami lze sledovat přístup k dalším minerálům. Rozhodnutí omezit mimo jiné wolfram a indium je nejnovějším pokusem Číny zvyšovat svoji dominanci v těžbě a zpracování řady kritických surovin, které jsou životně důležité pro vše od chytrých telefonů a baterií do elektromobilů až po infračervené střely a munici.
Z pohledu na další vývoj je možné, že pokud Trump v dalších týdnech přitvrdí, má Čína připraveny další adekvátně „úderné prostředky“ a investoři by měli zvažovat zajištění v rámci komodit, zejména drahých kovů.
Tím myslím zvyšovat svoji expozici ve zlatě i stříbře a očekávat další volatilitu na komoditních trzích. Právě zde se odehraje významná kapitola nové obchodní války.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital
