Panama sundá svoji vlajku z několika desítek ruských tankerů
Ilustrace vygenerována v DALL·E
Země levné vlajky couvají
Ruská stínová flotila se pod tíhou sankcí bortí. Barbados ani Panama už na plovoucích vracích svoje barvy nechtějí
Ruská stínová flotila tvořená stovkami starých ropných tankerů, jež se schovávají za vlajkami třetích zemí, se začíná smrskávat. Některé státy je už nechtějí pod tlakem západních sankcí pod svou jurisdikcí provozovat.
redaktor
Stárnoucí a často nepojištěná plavidla slouží Moskvě k obcházení západních sankcí, aby dostala na světový trh svou ropu. Flotila má odhadem až 1300 plavidel.
V novém kole represí Spojené státy přidaly na sankční seznam asi 183 ropných tankerů. Podobně se zachovaly i EU a Spojené království. Výsledkem je, že tyto lodě začaly vyřazovat země, kde jsou tato plavidla registrována.
Web Business Insider konkrétně zmiňuje Panamu a Barbados. „Takové lodě ztrácejí zákonné právo provozovat svou činnost v rámci těchto jurisdikcí. Je méně pravděpodobné, že budou mít přístup k mezinárodním přístavům nebo pojišťovacím službám,“ řekl serveru Petras Katinas, energetický analytik z finského Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA).
Plavidla s ruskou ropou se už nyní snaží znesnadnit sledování své trasy i převážené suroviny. Často vypínají automatické identifikační nástroje, uvádějí falešné pozice a také náklad často přesouvají z tankeru na tanker. Dalším obvyklým manévrem je změna vlajky, tedy i země, v níž jsou často už technicky nevyhovující lodě registrovány.
Bez vlajky totiž lodě nemohou v mezinárodní námořní dopravě plout. Mezi takzvané země levné vlajky, které mají nízké daně nebo i nižší požadavky na technický stav obchodních lodí, patří kromě Panamy a Barbadosu třeba Libérie, Marshallovy ostrovy, Malta, Tanzánie či Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Rusko využívá stínovou flotilu tankerů k tomu, aby se vyhnulo cenovému stropu za ropu ve výši 60 dolarů za barel, který stanovily země G7 na konci roku 2022.
Nejnovější sankce se ale ukazují jako účinné, zdůraznil hlavní ekonom z Kyjevské ekonomické školy Benjamin Hilgenstock. „Kupující i banky a přístavní úřady zapojené do transakcí se obávají, že budou sami postiženi sankcemi,“ vysvětlil.
Vývoz ropy a zemního plynu pro ruský rozpočet představuje hlavní příjem. Uvádí se, že to je 30 až 40 procent. Podle Kyjevské ekonomické školy sankce působí a srazily příjmy za export ruské ropy v listopadu o 1,1 miliardy dolarů na 14,6 miliardy (352 miliard korun).
Ruská produkce ropy spadla na dvacetileté minimum
Agentura Reuters navíc uvedla, že od ropy z Kremlu dávají ruce pryč i Indie a Čína, které zatím využívaly značných slev na ruské fosilní komodity. Na březen už pozastavily nákupy ruské ropy kvůli stále vyšším nákladům na její přepravu.
„Reagují také na sekundární sankce Spojených států,“ řekl Gonzalo Saiz Erausquin z britského think-tanku Royal United Services Institute. Analytici ale tvrdí, že Západ musí rozšířit sankce na mnohem více plavidel stínové flotily, aby Kreml odřízl od příjmů z prodeje ropy.
