Vojenská plavidla NATO (ilustrační foto)

Vojenská plavidla NATO (ilustrační foto)

Shutterstock.com

Manévry na moři

NATO se zaměřilo na ruskou stínovou flotilu na Baltu. Hrozí zabavováním plavidel

V Baltském moři se množí incidenty poškození evropské podmořské infrastruktury. Většinou to mají na svědomí lodě, které plují do nebo z ruských přístavů a převážejí ropu. EU a NATO reagují zvýšením námořní přítomnosti.

František Novák

Stále častější případy porušení podmořských kabelů nebo potrubí na dně Baltského moře znepokojují vedení Evropské unie a Severoatlantické aliance. Většinou je mají na svědomí plavidla, která plují do ruským přístavů nebo z nich naopak vyplouvají. Stoupá tak podezření, že se jedná o cílenou ruskou hybridní válku proti evropským zemím.

Nový šéf NATO Mark Rutte už varoval Moskvu, že v případě dalších incidentů členské země Aliance začnou zabavovat podezřelá plavidla, která většinou přepravují ruskou ropu, ale plují pod vlajkami třetích zemí. Slíbil také větší nasazení vojenských plavidel, hlídkových člunů a námořních dronů.

K poslednímu incidentu došlo 26. ledna, kdy byl přerušen optický podmořský kabel, který spojuje Lotyšsko a Švédsko. Loď je sice bulharská, ale plula z Ruska. Na moři spustila náhle kotvu.

Bulharský vlastník lodi ale tvrdí, že nešlo o úmysl. Švédská pobřežní stráž ji nicméně odklonila do svých teritoriálních vod a incident vyšetřuje jako sabotáž.

K podobnému incidentu došlo minulý rok v prosinci, kdy ropný tanker plující pod vlajkou Cookových ostrovů táhl za sebou po mořském dně kotvu a poškodil u pobřeží Finska dva optické kabely. O měsíc dříve se to stalo čínské lodi, která vyplouvala z Ruska.

Je velmi nepravděpodobné, že by tažení kotvy po tak dlouhou dobu zůstalo bez povšimnutí
Frank Jüris, Sinopsis

Rostoucí počet námořních incidentů v Baltském moři vyvolává u evropských vlád podezření, že se Kreml cíleně zaměřil na ničení energetické a datové infrastruktury v celém regionu. Moře je obklopeno kromě Ruska pouze členskými zeměmi NATO.

„Je vysoce nepravděpodobné, že by došlo ke čtyřem podobným incidentům za sebou,“ zdůraznil Frank Jüris z estonského think-tanku Sinopsis.

EU slibuje, že se více zaměří na stínovou flotilu Ruska, která převáží ropu. Často se jedná o staré tankery, které představují také ekologická rizika.

Na začátku ledna uvázla u ostrova Rujána zchátralá loď, která převážela 100 tisíc tun ropy. Tanker plul pod panamskou vlajkou a nebyl schopen manévrovat. Vezl ropu z Ruska do Egypta.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková obvinila Rusko a prezidenta Putina z „bezohledného nasazení flotily rezavých tankerů“.

Námořní experti zdůrazňují, že pokud táhne nákladní plavidlo několik stovek námořních mil kotvu po mořském dně, musí si toho posádka lodi všimnout, protože to loď také vyvede z předem nastaveného kurzu.

„Je velmi nepravděpodobné, že by tažení kotvy po tak dlouhou dobu zůstalo bez povšimnutí,“ vysvětlil Jüris.

EU dosud zařadila na sankční seznam přes sedm desítek plavidel, počet tankerů ruské stínové flotily se ale odhaduje v řádu vyšších stovek lodí.