O rakovině slinivky se hovoří jako o tichém zabijákovi. Velmi dlouho o ní pa­cient neví. A jakmile začne mít první viditelné potíže, je už pozdě. „Nádor slinivky vzniká deset až patnáct let. Problém je, že v okamžiku, kdy způsobuje obtíže, je již dost velký a naděje na úspěšnou léčbu jsou omezené,“ říká docent Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti.

Smutnou realitou je, že nemoc si nevybírá. Na rakovinu slinivky umírají mladí i staří, peciválové i vrcholoví sportovci. Nakolik může člověk ovlivnit vznik nádoru, je i mezi vědci stále záhadou. „Jedná se o jeden z nejméně prozkoumaných karcinomů vůbec. Roli může hrát životospráva, obecně se hovoří o větším riziku mezi kuřáky a lidmi, kteří konzumují větší množství například uzenin či nezdravých potravin. Univerzální návod, jak této rakovině předcházet, ale ne­existuje,“ říká legendární český onkolog, profesor Pavel Klener.

Tento velmi agresivní typ nádoru je proto dosud pro lékaře jednou z největších výzev. Neexistuje na něj žádný screeningový program, jaký máme k dispozici například pro rakovinu prsu u žen. Zachytit nádor včas je za dnešních podmínek prakticky nemožné. Lékaři po nasazení léčby (nejčastěji chemoterapie) pouze sledují, jak pacient postupně chřadne. A ulevují mu od bolesti až do smutného konce.

Zkontrolujeme rizikové

Česká gastroenterologická společnost ale odhaduje, že zhruba u desetiny pacientů by mohli lékaři vznik choroby předvídat. Následná léčba by pak mohla výrazně prodloužit život nemocných. Lékaři proto vypracovali návrh nového screeningového programu, který by vytipovával rizikové pacienty a ty by následně čekalo důkladné vyšetření.

„Jedná se o osoby s nahromaděním dvou a více onemocnění karcinomem pankreatu v rodině, nemocné s dědičným zánětem slinivky břišní, osoby s vybranými diagnózami, například polypózy střeva, a dále o nositele patologických mutací, například BRCA 2 pozitivita,“ vyjmenovává jednotlivé skupiny docent Urban. Tyto skupiny rizikových pacientů byly určeny na základě vědeckých studií a prodiskutovány i v rámci listopadového 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP se zahraničními účastníky. Z kongresu vyplynulo, že jednotlivé státy Evropy i zbytku světa jsou ve fázi příprav různých screeningových programů rakoviny slinivky. Ten český je však pravděpodobně nejdál a může být světovým unikátem. „Nechceme čekat na nikoho jiného. Můžeme být nejlepší na světě, podobně jako ve screeningu rakoviny tlustého střeva,“ má jasno Urban.

Vladimír Barák

Ačkoli screening není plošný a míří na velmi úzce vymezenou skupinu lidí, bude vyžadovat investici do vybavení i proškolení lékařů v regionech. Podmínkou úspěšného programu je totiž rozšíření takzvaných Center digestivní endoskopie. Ta by měla být rozvrstvena napříč celou republikou. Dvacet jich již existuje, dalších deset má vzniknout. Cílem je, aby odborné centrum nebylo jen v několika málo velkých krajských nemocnicích, ale nacházelo se v regionech co nejblíže lidem. Síť je v pracovním materiálu pro ministerstvo zdravotnictví navržena tak, aby každé centrum fungovalo pro spádovou oblast 300 tisíc obyvatel. Mají v něm pracovat expertní endoskopisté vybavení potřebnými technologiemi. „Digestivní endoskopie se za posledních dvacet let vyvinula ve vysoce specializovaný obor a je potřeba zajistit složitou endoskopickou péči všem občanům naší země,“ píše se v materiálu.

Důležité přístroje

Právě nejmodernější zobrazovací technika a zkušené oko lékaře hrají u diagnostiky hlavní roli. Například na klasickém CT vyšetření lékaři nádor slinivky vidí až od dvou centimetrů velikosti a to je pozdě. Podle statistik jen třináct procent takových pacientů přežije déle než pět let. Speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou a vyškolený zkušený endoskopista, který ví, kam a na co se má dívat, ale umí odhalit nádor už v pěti milimetrech a zde existuje šance na úplné uzdravení pacienta. Pokud je nádor zachycen menší než jeden centimetr, přežívá pět let přibližně čtyřicet procent pacientů. Jakmile je ale větší než jeden centimetr a menší než dva, přežije už pět let jen dvacet procent nemocných.

Důležitá bude i návaznost na další obory, jako jsou radiologie, chirurgie a onkologie. „Co se týče karcinomu pankreatu, budou mít centra dva hlavní úkoly – screening osob ve vysokém riziku a zkrácení doby od objevení se symptomů do zahájení terapie. Právě tento interval je v současné době často nepřijatelně dlouhý. Důvodem je rozptýlená péče,“ říká docent Urban. Stává se například, že pacient s tímto těžkým onemocněním musí zbytečně cestovat a reálné onkologické léčby se dočká třeba až několik týdnů poté, co je mu prostřednictvím zobrazovací techniky diagnostikován nádor. „Potřebujeme co nejvíce zkrátit interval mezi diagnózou a léčbou, chceme, aby se počítal na dny, a ne na týdny, jak je tomu doposud. Pro pacienty s rakovinou slinivky je důležitý každý den,“ vyplynulo z lékařského kongresu.

Kolik to bude stát?

Pokud jde o finance, samotný screening nebude pro svůj úzký záběr pro veřejné zdravotní pojištění nijak extrémně nákladný. To dokládá i postoj pojišťoven, které již programu daly souhlasné stanovisko. Ročně by se oproti současnému stavu v Česku jednalo řádově o stovky osob, u kterých by se navíc provádělo vyšetření endosonografií nebo magnetickou rezonancí jednou ročně. Mnohem náročnější by ale byla organizace práce lékařů a pomocného personálu. V rámci screeningového vyšetření totiž není prostor pro chyby. „S tím bohužel souvisí, že expertů na tuto oblast je stále poměrně málo,“ upozorňuje Urban. Do budoucna je proto nutné, aby stát motivoval mladé lékaře ke specializaci na tuto oblast.

Screeningový program již prošel schvalovacím řízením na ministerstvu zdravotnictví, zelenou mu dala i tamní vědecká rada. Čeká se na konečný podpis ministra. Ten současný, Adam Vojtěch (za ANO), onkologickou péči často zmiňoval jako svou prioritu. Konečné slovo však již pravděpodobně bude mít jeho nástupce ve funkci. 

Karcinom slinivky břišní

Lidí trpících rakovinou slinivky neustále přibývá. Odborníci předpokládají, že do roku 2030 půjde o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu vůbec. V Evropě je Česká republika v přepočtu na počet obyvatel šestou zemí s nejvyšším počtem nově diagnostikovaných případů, počty nemocných se neustále zvyšují. Mezi už viditelné příznaky nádoru slinivky patří například bolest břicha v okolí pupku, která někdy vystřeluje do zad, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže a bělma či dlouhodobě zvýšená teplota. Při jejich výskytu již léčba s velkou pravděpodobností nepovede k uzdravení pacienta. Jen v malém procentu případů je možnost odoperování části či celého orgánu, nejčastěji lékaři zahájí léčbu chemoterapií.