Celkově jde zhruba o 600 milionů opeřenců. Nejvyšší celkové ztráty našli autoři mezinárodní studie u polních a lučních ptáků, na nichž se negativně podepisuje moderní způsob zemědělského hospodaření včetně používání chemických hnojiv a postřiků. Potvrzuje to i poslední Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, podle níž mezi lety 1982 a 2019 poklesla početnost ptactva zemědělské krajiny o více než čtyřicet procent. To číslo zní skutečně hrozivě.

Pokud tedy čerstvě jmenovaný ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) hovoří o tom, že je zapotřebí dotační kyvadlo, které se vychýlilo k velkým podnikům, vrátit do rovnovážné polohy a více podporovat menší farmáře, přírodě bližší hospodaření včetně zmenšování rozsáhlých půdních bloků a obnovy polních cest, stromořadí nebo remízků, je to nepochybně krok správným směrem. Nejde totiž jen o ptactvo a další živočichy, ale rovněž o zadržování vody v krajině a také o půdu samotnou. Kvůli erozi, která ohrožuje více než polovinu půdy, přichází česká krajina každoročně o miliony tun ornice. Na některých místech na jižní Moravě přitom už půda zmizela úplně.

Podobné plány s větším důrazem na životní prostředí mělo už několik Nekulových předchůdců, uvidíme, co se současnému ministrovi zemědělství podaří prosadit a změnit. Nejen v českém prostředí, ale také na evropské úrovni.