Maso indického dropa bylo v Indii ceněno jako afrodiziakum, což je jedním z důvodů, že se jeho populace smrskla na pouhou stovku jedinců a je tak již téměř vyhubeným druhem. Nově musí drop černohlavý čelit kromě zájmu lovců, pytláků a zemědělců dalšímu nebezpečí – rozšiřování zelených energetických zdrojů v oblastech, kde je jeho původní stanoviště. Zejména v indických pouštních teritoriích chtějí energetické firmy stavět nové fotovoltaické a větrné elektrárny.

Až dosud byla soudně omezena výstavba nadzemních elektrických sítí na více než sto tisících kilometrů čtverečních v severozápadním indickém státě Rádžasthán právě z důvodu ochrany téměř vyhynulého ptáka, který může vážit až patnáct kilogramů.

Indická vláda přitom podporuje záměr, že v oblasti vznikne obrovská „zelená elektrárna“, jež bude mít dohromady celkovou instalovanou kapacitu 45 gigawattů. Jednotlivé fotovoltaické a větrné systémy měly původně propojit podzemní kabely. Vláda i energetické společnosti ale argumentují tím, že je toto řešení příliš finančně nákladné.

I proto se očekává, že soud své stanovisko zmírní, dopady na populaci dropů má posuzovat nový výbor odborníků a úředníků na ochranu přírody. Mělo by dojít k „souhře mezi ochranou kriticky ohroženého druhu a řešením naléhavé globální výzvy změny klimatu,“ uvedl předseda indického nejvyššího soudu.

„Zákaz skutečně blokuje velkou část Rádžasthánu, což není dobré pro celou Indii,“ tvrdí generální ředitel indické energetické společnosti ReNew Sumant Sinha. I když má konečné rozhodnutí soudu padnout v srpnu, už nyní se podle Financial Times očekává, že se přísná regulace výrazně zmírní ve prospěch výstavby obnovitelných zdrojů.

Bude to každopádně znamenat, že území o rozloze velikosti České republiky bude otevřeno výstavbě energetických zdrojů, což samozřejmě negativně ovlivní původní stanoviště indických dropů.

Energetický sektor poslední vývoj vnímá jako své vítězství. „Očekáváme, že budou shovívaví,“ prohlásil k možnosti zmírnění regulace Praveen Golash, tajemník Asociace udržitelných projektů, která mezi své členy počítá i velké energetické firmy včetně Adani Group, ReNew a Tata Group.

Bývalý indický úředník z oblasti ochrany přírody M. K. Ranjitsinh nicméně varuje, že drop černohlavý skutečně ve volné přírodě vyhyne. Ochranář tvrdí, že by podzemní vedení kabelů bylo z hlediska ochrany přírody mnohem vhodnější a trvalejší řešení, energetické firmy jej ale odmítají, protože je drahé. Navíc by muselo být vedeno na obrovské vzdálenosti.

Firmy, které mají nové zelené zdroje stavět, slibují, že vysokonapěťové elektrické vedení a stožáry budou vybaveny speciálními zařízeními, jež budou ptáky plašit, aby nedocházelo k jejich úhynu. Indická asociace pro solární energii slíbila zřídit fond na ochranu a rozšíření populace dropů. „Jako zástupci energetického průmyslu nechceme, aby pták vyhynul. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že za to nebude zodpovědné elektrické vedení,“ řekl šéf skupiny Subrahmanyam Pulipaka.