Mezinárodní tým vědců analyzoval 700 vzorků bakterií získaných ze střev 30 druhů volně žijících ptáků v osmi zemích. Výzkum se zaměřil na bakterii Campylobacter jejuni, která způsobuje průjmová onemocnění a může přecházet mezi ptáky a lidmi.

Výsledky ukázaly, že městské druhy ptáků, jako jsou kachny, vrány, rackové a husy, měly až třikrát více genetických markerů spojených s rezistencí na léky ve srovnání s jejich protějšky žijícími v odlehlejších oblastech. Tyto markery zahrnovaly geny spojené s odolností vůči běžně používaným antibiotikům.

Profesor Samuel Sheppard, hlavní autor studie z Ineos Oxford Institute a katedry biologie Oxfordské univerzity, zdůraznil "naléhavou potřebu porozumět tomu, jak lidská činnost ovlivňuje šíření zoonotických nemocí a antimikrobiální rezistence (AMR)."

Studie poukazuje na nutnost globálních opatření k omezení šíření AMR, včetně oblastí ochrany volně žijících živočichů, veřejného zdraví a zemědělství. Odborníci doporučují zvážit přísnější opatření ke snížení expozice lidí, jako je zajištění, aby se ptáci neshromažďovali na skládkách odpadu nebo v čistírnách odpadních vod.

Výzkum přispívá k rostoucím obavám ohledně AMR, která byla označena za "skrytou pandemii" kvůli svému globálnímu rozsahu. Vědci zdůrazňují, že ačkoli divoce žijící ptáci mohou hrát roli v šíření rezistentních bakterií, hlavní odpovědnost za vytváření a šíření klinicky relevantní AMR nesou lidé.

Studie byla zveřejněna v časopise Current Biology a přichází v době, kdy se příští měsíc země chystají jednat o řešení AMR na okraji Valného shromáždění OSN.