Podle Puškár Garajové startupy expandují do zahraničí s velkým nadšením, těší se na to „kindervajíčko“, které je tam čeká, ale často podceňují přípravu. „Jsou ochotné riskovat a vrhnout se do nového trhu, aniž by zvážily všechny důležité aspekty,“ konstatuje právnička. Jejich procitnutí do reality ve formě komplikované legislativy a zvýšených nákladů i případný neúspěch potom bývají o to drsnější.

Jsou startupy ve své časté neopatrnosti při vstupu na zahraniční trhy specifické? Nebo to je problém i jiných českých firem, které chtějí expandovat?

Nejde to úplně kategorizovat podle typu nebo velikosti firem. Některé se na expanzi pečlivě připravují, mají analýzy, jiné se toho nebojí a jdou do toho více spontánně.

Správně by ale každá firma měla mít připravenou go-to-market strategii a vědět, kdo je jejich zákazník na daném trhu. Může to být někdo jiný v USA a někdo jiný třeba v Asii. Měla by mít zanalyzovanou konkurenci i přehled o právních i daňových podmínkách.

Partneři, investoři i VC fondy potřebují vědět, že ta společnost ví, co dělá. Může se totiž stát, že z bysnysového hlediska dává smysl expandovat na pět různých trhů, z právního a daňového to už budou třeba jen tři. Na tohle firmy často zapomínají. I na to, že třeba potřebují mít různé místní licence, což by v Česku vůbec nečekaly.

Budoucnost byznysuBudoucnost byznysu

Česko hází startupům zbytečné klacky pod nohy. Pojďme to změnit, vyzývá Jakub Císař z Novalie

Můžete být v tomhle konkrétnější?

Tento problém se netýká jen startupů. Nedávno jsme pomáhali jedné velké zavedené firmě expandovat do Indonésie a tam je specifikum, že obchodní licence, něco obdobného jako živnostenské oprávnění v našich podmínkách, nemůžete mít jen pro váš byznys, ale musíte ji mít také pro byznys vašeho partnera.

Tedy pokud vyrábíte zboží a máte partnera distributora, nestačí vám mít jen výrobní licenci, ale potřebujete i distribuční licenci. A tohle musíte vědět už na začátku, ještě před tím, než třeba podepíšete místní smlouvy.

Jinak se vám to samozřejmě hodně prodraží, váš byznys to přiškrtí. A ohlídat si tohle všechno v některých státech je velmi náročné, protože tam bývá extrémně komplikovaná administrativa.

Které státy jsou pro vstup české společnosti podobně náročné?

Nemusíme chodit tak daleko. Harmonizace právních předpisů, k níž dochází v Evropské unii, je skvělá, ale vstupuje do ní také politická situace v jednotlivých zemích.

Stačí se podívat na Slovensko. Změnila se tam vláda a ta nová zavedla transakční daň a další omezení, které zahraniční firmy nutí stáhnout se zpátky nebo změnit své sídlo.

České firmy cílící na spotřebitele mohou také očekávat, že jinde v Evropě může být související legislativa přísnější než u nás. Typickým příkladem je Německo. To má velmi přísná pravidla pro e-commerce a pro ochranu spotřebitelů. Standard je v Evropské unii sice společný, ale konkrétně Německo jde v tomto ještě dál, mnohdy ve prospěch zákazníků a na úkor firem.

Kde je naopak vstup na trh snadnější než v České republice?

Například v Estonsku. Společnost tam založíte online. Klidně i z domova a z České republiky. Estonsko si uvědomuje, že jej právě e-government a expanze zahraničních firem posouvá dále.

Hodí se k tomu ještě dodat, že i v České republice už existuje legislativa, která umožňuje zakládání společností online. Ale nastavené podmínky jsou poměrně přísné. A je to pochopitelné, jelikož i při online založení musí být notář schopný ověřit totožnost zakladatele.

Při vyjednávání investic je klíčová také vzorová investiční dokumentace. Ta existuje třeba právě v Estonsku nebo v USA. Pokud se tam investor rozhodne podpořit startup, položí na stůl tyto dokumenty k podpisu, jiná cesta není, upravují se jen byznysové otázky v rámci pevně daného smluvního rámce. Neřeší se žádné další podmínky.

V České republice máme sice tuto vzorovou dokumentaci vytvořenou také – naše kancelář se na její přípravě podílela před dvěma lety –, ale panuje tu pocit, že by si startupy ty věci měly vyjednat po svém, ve svých vzorech, svých textech a svým způsobem.

Ale není přece jen lepší vyjednat si vlastní obchod po svém?

České právo je v tomto dost benevolentní, jak se bude celé to vyjednání vyvíjet tedy nebývá příliš jasné. Ve finále to odrazuje investory od vstupu do České republiky. Stejně jako to, že je tu jen obtížné motivovat zaměstnance, zvláště třeba u startupů.

Jde o nastavení daňového režimu u zaměstnaneckých akcií, není totiž výhodný. Ale na to se v poslední době poukazuje celkem často. Mimochodem, i na Slovensku je zrovna v zaměstnaneckých akciích lepší situace. V Česku tak někdy právní stránka zpomaluje růst.

Zkostnatělý státZkostnatělý stát

Každý třetí startup uteče za hranice. Zdejší podmínky mladým podnikatelům nedávají smysl, říká Barbora Werdmölder

Proto startupy poměrně často odcházejí z České republiky…

Dojdou k závěru, že zahraničí pro ně může dávat větší smysl – nejen z právního a daňového hlediska, ale i z obchodní perspektivy. V Česku kapitál je, ale rozhodně ho nelze srovnávat například s USA.

Pokud startup hledá investici v rámci Series A, pak už standardně musí zamířit do zahraničí. Investoři navíc často požadují, že v dané zemi musíte mít z daňových důvodů založenou entitu.

I přesto, není ale pořád pro české podnikatele nejjednodušší začít s byznysem v České republice?

Vnímám to tak. Oproti zahraničí je čekají nižší náklady. Znají také zdejší prostředí, a to i to právní. Na začátek tu kapitál mají. Pro začátek podnikání tu jsou vlastně dobré podmínky.

A do zahraničí bývá vhodné zamířit později, když si celý ten byznysmodel otestujete. Sice na menším vzorku, ale začátek máte za sebou. Podle mě se vyplatí nejdříve vyčerpat místní trh a až pak se dívat dál.

Pokud ale přesto čeští podnikatelé začínají rovnou jinde, bývá to hlavně v USA?

Pokud nezačnou v České republice, což je pořád nejčastější, skutečně jdou na americký trh. Je to ale dané i tím, že v San Francisku žije silná komunita Čechů a Slováků, ať už to jsou zakladatelé, nebo investoři. A ten trh funguje trochu jinak, než jsme zvyklí.

O tom, zda získáte investici, rozhodují vaše osobní vazby, networking. U nás posíláte své prezentace komukoliv, v Americe to děláte vysloveně cíleně, komunitně. Tamější investoři jsou vlastně vůči startupistům i přátelštěji nastavení, i proto to podnikatelé vnímají USA jako vhodnou zemi pro realizaci svých nápadů.

Vstoupit do USA a podnikat tam je navíc prestižní. Dostat se do inkubátoru v Silicon Valley nebo i jinde v San Francisku, o tom mnozí sní. A také to může přilákat větší klientelu.

Spojené státy mnozí vidí jako zemi s největším možným potenciálem naplnit své sny a cíle. Podnikat v USA je skvělé, ale musíte tam také řešit hodně administrativy a platit federální i státní daně. A na to je třeba také pamatovat.

Tedy je potřeba vidět i tu odvrácenou stranu takovéto šance?

Spojené státy jsou z hlediska kapitálu zemí „neomezených možností“, a když se o nich začne mluvit, je na českých startupistech vidět, že je vnímají jako skvělou příležitost.

Ale přesně tak, je potřeba vidět také druhou stránku věci. Pokud padnete v USA, bude to víc bolet. Když ale neuspějete v Česku, můžete to zkusit ještě v jiné zemi. Je to prostě jiná země, jiná mentalita.

Novinky z dopravyNovinky z dopravy

Poláky jsme ve stavbě dálnic dohonili. Autem bez řidiče se po nich projedete už příští rok, slibuje ministr Kupka

Je možné vlastně začít podnikat v USA i bez podpory právníků? Troufají si na to třeba české startupy?

Některé ano a vlastně je to tak i možné. Ale tím, že jde o zahraniční osoby, týkají se jich v USA speciální pravidla a také zvláštní sankce a penále.

Když tam například podáte špatně daňové přiznání, dostanete se do související kategorie firem a už se to s vámi vleče dál. Může to mít dopady i na vaše budoucí podnikání.

Takže to jde, ale pokud je byznys strategie spojená se vstupem do USA dobře připravená, podpora konzultantů může spíš pomoci s rychlejším růstem než naopak.

Michaela Puškár Garajová

• Partnerka advokátní kanceláře Sedlakova Legal

• Vedoucí oddělení korporátního práva

• Specializuje se na právní pomoc startupům, investice a fúze a akvizice

• Ke klientům kanceláře patří VC fondy, Start Guide One či Impact Ventures nebo startupy Supernova.io, Worldee, Lakmoos, Nesnězeno, Pointee, Adam a Sprayvision

• Absolvovala rovněž stáž na Nejvyšším správním soudu

• Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity