Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Zdanit tiché víno? Je až neuvěřitelné, jak silnou lobbistickou pozici si moravští a čeští vinaři vybudovali

Ústupkem vinařům by vláda ukázala slabost, kvůli níž nedokáže prosadit ani zdanění alkoholu.

Zdanit tiché víno? Je až neuvěřitelné, jak silnou lobbistickou pozici si moravští a čeští vinaři vybudovali
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nekontrolované úniky plánů vlády na zahojení veřejných financí pokračovaly i minulý týden a opět kolem nich byla spousta povyku. Tentokrát největší virvál způsobila zpráva, že se ministerstvo financí chystá zvýšit příjmy rozpočtu zdaněním tichého vína,

Čeští vinaři si užívají jedné z mnoha výjimek v zapleveleném českém daňovém systému a žádnou spotřební daň nyní neplatí. To by se ale mělo brzy změnit. Prý se uvažuje o tom, že výrobci nápoje z hroznů by mohli platit až 23,40 koruny za litr vyrobeného vína. Tedy přesně tolik, kolik už dříve navrhla Národní ekonomická rada vlády.

Zajímavé už není ani tak to, že z vlády zase unikají neschválené materiály, které zbytečně jitří už tak blbou náladu. Bohužel už se z toho stává nehezká tradice. Překvapivá není ani reakce vinařů, kteří hbitě spočítali, že je zrušení výjimky ze spotřební daně zruinuje, protože budou muset zdražit až na 135 korun za běžnou „sedmičku“.

Překvapovat ale nepřestává, jak silnou lobbistickou pozici si majitelé sklepů na jižní Moravě nebo ve středních Čechách vybudovali. V reakci na nespokojené remcání se v médiích okamžitě objevil zlepšovák ministerstva na zdanění vína. Tuzemští producenti by prý mohli platit jen poloviční sazbu, aby nebyli v nevýhodě oproti zahraniční konkurenci. Plnou pálku by celníci účtovali jen dovozcům.

Tím absurdita stoupla na maximum. Nejenže by ústupkem vláda ukázala slabost, kvůli níž nedokáže prosadit ani zdanění alkoholu. Navíc by si zadělala na slušnou ostudu. Je velmi pravděpodobné, že by slevu pro naše vinaře nedokázala obhájit před Evropskou komisí a ta by ji jako nepřípustnou bariéru na vnitřním evropském trhu nakázala zrušit.