Moskva se minulý týden oficiálně ocitla v bankrotu, když poprvé po více než sto letech neuhradila zahraničním věřitelům splátku dluhu. To by samo o sobě na samostatnou kapitolu ve skriptech národohospodářské politiky zřejmě nestačilo, historie zná státních krachů mnoho. Ostatně jeden se v současnosti odehrává také na Srí Lance.

Unikátní je ruský případ v tom, že stát k bankrotu dotlačili v podstatě sami věřitelé, respektive vlády států, z nichž pocházejí. Na rozdíl od jiných zkrachovalých zemí v dějinách Rusko ve skutečnosti peníze na dodržení závazků mělo. Kvůli tomu, že je Západ v rámci sankcí zmrazil, s nimi ale nemůže disponovat, a tak peníze neodešly na účty majitelů ruských dluhopisů.

Moskva samozřejmě svoji platební neschopnost popírá a tvrdí, že neuskutečněný přesun peněz není její problém. Skutečným viníkem je Západ, který ruské miliardy dolarů svévolně blokuje. Navíc chybí také oficiální „razítko“ od ratingových agentur, které obvykle státní bankroty oceňují snižováním hodnocení. Kvůli válce totiž ani jedna Rusko nesleduje.

U investorů je ale reputace Ruska nevratně poškozená a odrazí se v budoucnu ve vyšších úrocích příštích půjček. Bizarnost celého příběhu ale podtrhuje fakt, že Moskva si v současnosti vlastně ani půjčovat nepotřebuje. Dostatečný přísun peněz jí zajišťují platby za energetické suroviny, mimo jiné i od zemí, které Rusko dotlačily k bankrotu.