Euro je závazek, který jsme přijali při vstupu do Evropské unie, a je načase začít dělat kroky, které povedou k jeho naplnění. Zhruba těmito slovy rozpoutal ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel veřejnou debatu, jejíž sílu a emocionálnost možná ani sám nepředpokládal.

Od chvíle, kdy výbušné věty pronesl, uplynul už týden. A přesto diskuse nejenže nekončí, ale naopak nabírá na síle. Na tom by nebylo nic špatného: společná evropská měna je bezesporu důležité téma a jejímu přijetí by debata předcházet měla. Bohužel ta nynější postrádá v případě naprosté většiny řečníků racionalitu, umírněnost i odbornost. 

Místo toho média i sociální sítě plní často až slaboduché výroky, jež jsou – obzvláště od některých komentátorů, ekonomů a politiků – překvapením. A platí to pro obě strany – zastánce i odpůrce eura. Skoro jako by se hádali fanoušci dvou nesmiřitelně znepřátelených sportovních klubů, a ne političtí a ekonomičtí experti.

Argumentační prázdnota

Z tábora „pro euro“ jsme se tak například dozvěděli, že kdo nechce společnou měnu přijmout, je kremelský užitečný idiot plnící jedno z velkých přání Vladimira Putina. Další z obhájců přijetí společné měny se divil, jak Češi, dodnes lamentující nad mnichovskou zradou, mohou opovrhovat takovou bezpečnostní prozápadní kotvou, jakou prý euro je. 

Dozvěděli jsme se taky, že chytré země platí eurem, ty hloupé směnárnám. Společné platidlo by nám prý zlevnilo hypotéky, ale zároveň by nižší úroky nevedly ke zdražování nemovitostí. Někteří ekonomové euro popisují skoro jako jakýsi zázračný všelék, který by zabránil nevídané inflaci a přinesl Česku nekonečnou prosperitu místo dnešní stagnace.

Vůbec největší mentální akrobacii provádějí členové hnutí ANO (samozřejmě včetně jeho majitele), kteří se z někdejších pragmatických příznivců přijetí eura stali vášnivými odpůrci. Titíž lidé, kteří ještě před pár lety souhlasně kývali na předsedova slova, že naše firmy euro potřebují, nyní hovoří o novoročním „europuči“.

Eurocenty nám budou trhat kapsy

Z druhé strany ovšem rovněž není o vysloveně trapné a scestné argumenty nouze. Euro by prý například Čechům zkomplikovalo život, protože by si museli zvykat na nové bankovky a mince a učit se v obchodech nové ceny. Nepříjemná by údajně byla i konverze úspor, které lidé drží v hotovosti. A peněženky by se nám zase obtěžkaly hromadami drobných mincí: místo haléřů, jichž jsme se s radostí zbavili, by nám trhaly kapsy eurocenty.

Euro budeme muset jednou přijmout tak jako tak, teď je to pouze zástupné téma, které odvádí pozornost od důležitějších problémů Česka, tvrdí hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Podívejte se:

Odchod od koruny by údajně znamenal ztrátu národního symbolu a suverenity. A nejen to, prý bychom také přišli o ten příjemný bonus, kdy si díky postupnému posilování koruny můžeme dopřát na zahraniční dovolené rok od roku více potěšení. 

Pokračovat ve výčtu absurdit, polopravd i vyslovených lží by bylo možné dál. Jejich množství poletující ve veřejném prostoru je dechberoucí.

Klid, prosím

Je otázkou, zda si prezident Pavel a jeho tým dokázali při sepisování projevu představit, co bude po odvysílání následovat. Případně jestli měli na mysli právě tuto argumentačně prázdnou přetahovanou, když chtěli diskusi o společné měně vyvolat.

Jisté ale je, že by nyní bylo dobré zkrotit vášně a vrátit se zpátky na zem. Ano, euro má své nesporné ekonomické výhody a stejně tak nesporná ekonomická rizika. Není to ale univerzální jízdenka k blahobytu, která sama o sobě přebije neschopnost či opatrnost našich politiků a nahradí nezbytné ekonomické reformy.

Stejně tak z politického pohledu má euro evidentní klady i zápory. Jistě, geopoliticky vzato jde o další potvrzení naší příslušnosti k Západu. Zároveň ale euro není pojistkou pro automatické západní směřování naší země, pokud si zvolíme takové politiky, jako to udělali třeba Slováci.

Současná hysterická pavlačová hádka nenahrává ani podporovatelům eura, ani jeho umírněným odpůrcům. Znechucení lidí z eurodebaty prospěje především populistům a cynikům, kteří v politice usilují o volební výhru ne kvůli tomu, že myslí na dobro všech, ale především na to svoje vlastní. 

Ti euro neodmítají kvůli tomu, že by snad věřili v jeho škodlivost, ale z chladného kalkulu vycházejícího z aktuálních průzkumů veřejného mínění. Hlavně kvůli tomu by bylo dobré ubrat na emocích a vrátit se na zem.