Olaf Scholz a Andrzej Duda se ve středu v Bruselu zúčastnili setkání vedoucích představitelů Evropské unie, které uspořádal generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho tématem bylo, jak udržet podporu Ukrajině po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Podle listu Financial Times došlo v jednu chvíli k ostré hádce mezi německým kancléřem a polským prezidentem. Scholz prý emotivně reagoval na Dudův návrh předat Kyjevu ruský státní majetek zmrazený v Evropě. Měl na mysli 260 miliard eur držených v evropských finančních institucích.

PODCAST: Proč uprostřed života usínáme? Ztrácíme cit pro vlastní život našeho nitra

Myšlenka, o níž hovořil polský prezident, má podporu současné vlády USA i Velké Británie. Důrazně se však proti ní staví Francie, Itálie a Německo. „Vy nechápete, jaký to bude mít dopad na stabilitu našich finančních trhů,“ měl podle listu Scholz na Dudu „vrčet“ přes stůl.

Kancléř se dále rozhořčoval a poukazoval na měnové rozdíly mezi Varšavou a Berlínem. „Vždyť vy ani nepoužíváte euro,“ křičel prý Scholz, jak popisují Financial Times. Podle informací, které deník získal, reakce německého politika ostatní účastníky bruselské schůzky nemile překvapila.

Slovenský premiér Robert Fico v pátek řekl, že na summitu v Bruselu mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabízel ze zmíněných ruských aktiv půl miliardy eur, pokud bude souhlasit se vstupem Ukrajiny do NATO. To podle svých slov Fico odmítl. Psali jsme o tom zde.

Nadcházející měsíce se mohou ukázat jako klíčové pro budoucnost války na Ukrajině. Kyjev a jeho evropští spojenci čekají na kroky Trumpa, který ještě před americkými volbami tvrdil, že by mohl konflikt vyvolaný Ruskem ukončit během jediného dne, jediným telefonátem.

Nic nenasvědčuje tomu, že by Kreml, jehož představitelé opakovaně zdůrazňovali, že tzv. speciální vojenská operace, jak válku Rusové nazývají, skončí pouze v případě, že bude plně dosaženo cílů Moskvy. Experti poukazují na to, že mírová dohoda, kterou Trump navrhuje, by se proto mohla ukázat jako velmi nevýhodná pro úřady v Kyjevě.

Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí. Po jednání s lídry zemí Evropské unie to novinářům řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle možností další vojenské podpory pro Kyjev se s nimi bavil i o plánovaném ukončení tranzitu ruského plynu na konci roku, které podle něho Ukrajina dodrží, ačkoli se to některým zemím nelíbí. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Zelenského nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená. Putin je šílený, dodal na tiskové konferenci.

Ukrajinský vůdce do Bruselu dorazil v době, kdy se Evropa připravuje na lednový nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovoří o rychlém ukončení války na Ukrajině. Ačkoli evropští vůdci ujišťují o další podpoře Ukrajiny, začíná se hovořit o možnosti mírových jednání, při nichž by Ukrajina mohla v zájmu ukončení konfliktu obětovat část svého území.

BEST OF ECHO: Vzkříšení Usámy bin Ládina

„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit.

Zdůraznil také, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU. Řada evropských lídrů se před jednáním shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.