Ministr pro místní rozvoj
Jánošík by rád chudým dával, nemá ale bohaté, jimž by mohl brát
Marek M / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Majetek
Euro nepomáhá. Češi za uplynulou dekádu zbohatli o 520 tisíc korun, Slováci jen o 92 tisíc
Průměrný Čech bohatne pětkrát rychleji než průměrný Slovák. Zatímco roku 2013 disponovali Češi ani ne dvakrát větším majetkem než Slováci, v roce 2023 už bylo jejich bohatství 3,5násobné.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (dle kurzu daných let přibližně 246 tisíc na 766 tisíc korun), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, včetně inflace.
Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 tisíc na 220 tisíc korun), navíc z nižšího základu.
Zatímco roku 2013 disponoval průměrný Čech ani ne dvakrát větším bohatstvím než průměrný Slovák, roku 2023 už měl 3,5násobně větší bohatství. Vyplývá to ze srovnání zpráv Allianz Wealth Report za příslušné roky.
Společnost Allianz své zprávy publikuje každoročně. Čistým bohatstvím míní souhrn veškerého movitého a nemovitého majetku minus dluhy, a to tedy v přepočtu na obyvatele.
Čisté bohatství průměrného Čecha se tudíž od roku 2013 rozhojnilo v nominálním vyjádření o 22 423 eur. Čisté bohatství průměrného Slováka za stejnou dobu vzrostlo o 4230 eur. Češi tedy v letech 2013 až 2023 bohatli 5,3krát výrazněji než Slováci.
Spotřebitelská inflace na Slovensku činila mezi lety 2013 a 2023 celkem takřka 39 procent, v Česku ve stejném období necelých 50 procent.
V reálném vyjádření, tedy po odečtení inflace, se bohatství průměrného Čecha rozhojnilo o 186 procent, zatímco bohatství průměrného Slováka jen o 47 procent.
V cenách roku 2013 bylo tedy v roce 2023 bohatství průměrného Čecha na úrovni zhruba 27 133 eur, zatímco jmění průměrného Slováka 7247 eur.
Slovákům k výraznějšímu růstu bohatství nepomohlo ani členství v eurozóně, které by teoreticky mělo zvyšovat důvěru mezinárodních investorů a usnadňovat příliv zahraničního kapitálu, který by podnítil růst mezd či růst cen nemovitostí.
Oboje by pak mohlo přispět k rychlejšímu růst bohatství průměrného Slováka. Místo toho ale dané fenomény pozorujeme ve vyšší míře v „korunovém“ Česku.
