Dětské matrace pod drobnohledem: Co dýchají naše děti během spánku?
Vygenerováno v Dall-e
Toxický koktejl pod polštářem
Noční můra pro rodiče: Proč jsou dětské pokoje plné skrytých chemických pastí?
Nová studie odhalila, že zdánlivě nevinné místo dětského odpočinku může skrývat rizika. Vědci varují před „tichými“ chemickými hrozbami v ložnicích nejmenších.
šéfredaktor
Když rodiče ukládají děti do postýlek, málokdy si představují, že by jejich ratolesti mohly vdechovat potenciálně nebezpečné látky. Právě na to však upozorňuje studie University of Toronto, která prozkoumala pokojíčky 25 dětí ve věku od šesti měsíců do čtyř let.
Vzduch v blízkosti postelí obsahoval zvýšené hladiny více než dvou desítek chemikálií – od zpomalovačů hoření po UV filtry používané v textiliích. Největším překvapením? Mnoho z těchto látek není v Kanadě ani USA podrobeno přísným testům hořlavosti.
„Dětské tělíčko svou vahou a teplem aktivuje uvolňování toxických částic z matrací přímo do vzduchu, který dítě dýchá. Současné bezpečnostní normy tuto dynamiku vůbec neberou v potaz,“ vysvětluje Jane Houlihan z neziskové organizace Healthy Babies Bright Futures pro CNN.
Kde se chemie bere?
Vědci identifikovali jako hlavní zdroj kontaminace samotné matrace a povlečení. Problém umocňují i „spolunocležníci“ – plyšáci, dekorativní polštářky nebo neprané pyžamo.
Studie doporučuje jednoduchá opatření: minimalizovat předměty v okolí postele a prát ložní prádlo alespoň jednou týdně. Tím se podle autorů sníží koncentrace chemikálií až o 40 procent.
Spotřebitelská organizace Consumer Reports přidává další střípek do mozaiky: při testování 12 dětských matrací získaly nejlepší hodnocení pouze ty bez chemických zpomalovačů hoření, lepidel s ftaláty a s bezpečným voděodolným povrchem. „Kvalitní matrace nemusí být nutně drahé. Jde hlavně o transparentnost výrobců,“ komentují autoři studie.
Studie záměrně nejmenovala konkrétní značky, ale zdůraznila, že problematické výrobky byly běžně dostupné a levné. Výzkumníci proto volají po dvou krocích: větší otevřenosti firem vůči složení produktů a revizi zastaralých bezpečnostních norem.
„Děti tráví v postelích až 12 hodin denně. Je načase, aby regulace dohnala realitu,“ uzavírá tým University of Toronto.
