Recep Tayyip Erdoğan chce do Evropské unie. Nebo ne?
cami / Pexels / Andie.NV / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Hovory z Ankary
„Jsme vaší živou vodou.“ EU může spasit jen Turecko, prohlásil Erdoğan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan varoval před vzestupem krajní pravice v západních demokraciích. Podle něj jedině členství jeho země v Evropské unii může tento blok vytáhnout ze „slepé uličky, do níž zabředl“.
editorka
Krajní pravice se v Evropě stává hlavním proudem a rozhodující politickou silou, citoval Erdoğana turecký provládní deník Daily Sabah.
„Na vzestup protiimigračního a islamofobního hnutí na Západě jsme upozorňovali. V celé řadě nedávných voleb se naše obavy bohužel potvrdily,“ prohlásil autoritářský prezident po pondělním jednání vlády v Ankaře.
Narážel tím mimo jiné na výsledek předčasných voleb do německého Bundestagu, v nichž si druhé místo – a historický úspěch – připsala pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD).
To vyvolává obavy mezi tamní muslimskou menšinou, již z necelé poloviny tvoří právě Turci. V 83milionové zemi jich žije odhadem něco přes dva a půl milionu.
Události kolem pádu režimu Baššára Asada v Sýrii a zejména válka na Ukrajině podle Erdoğana potvrzují, že Evropa se bez jeho země neobejde.
„Pouze naše plné členství může zachránit EU ze slepé uličky, do které zabředla. Od hospodářství po obranu, od politiky po mezinárodní pověst. To stárnoucí Evropě vlije do žil živou vodu,“ napsal prezident na síti X s tím, že čím dříve Unie tuto realitu přijme, tím lépe pro ni.
Podle nedávného průzkumu amerického think-tanku Pew Research Centre chce v současné době do EU 56 procent Turků, přičemž tento poměr roste s klesajícím věkem.
Erdoğan se svým komentářem přispěchal poté, co ministr zahraničí Hakan Fidan naznačil, že pokud rozhovory o vstupu do EU selžou, Turecko je připraveno zvážit jiné alternativy.
„EU byla vždy naší první volbou. Pokud však nemůžeme být její součástí, máme jiné možnosti,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Na mysli tím měl především hospodářské uskupení BRICS, jejž tvoří například Rusko, Čína nebo Brazílie. Turecko podalo přihlášku v září loňského roku.
Prezident však v BRICS vidí spíše příležitost k rozvoji další ekonomické spolupráce, nikoli alternativu ke vztahům se Západem či ke členství v Severoatlantické alianci.
Vyloučil jakoukoli možnost, že by potenciální členství Turecka ve skupině ovlivnilo jeho závazky vůči NATO. Dodal, že Ankara má velký zájem o další krok v procesu přistoupení k EU „na základě vzájemného respektu a porozumění“.
Turecká cesta do Evropské unie je dlouhá a trnitá. Žádost o vstup podala země roku 1987, status kandidáta získala o dvanáct let později. O začlenění do evropských struktur ale usiluje už od roku 1959. Tehdy to bylo ještě Evropské hospodářské společenství.
Přístupové rozhovory započaly před necelými dvěma dekádami, 3. října 2005. Léta je brzdil hlavně Kypr kvůli nevyřešeným územním sporům po invazi turecké armády v roce 1974, jež vedla k rozdělení ostrova.
Turecko nadále neuznává Kyperskou republiku a jako jediné na světě považuje Severní Kypr za samostatný stát; podle EU i OSN jde o okupované území.
Jednání definitivně zamrzla před sedmi lety. Hlavním důvodem byl znepokojivý směr, který nabral vývoj v zemi v souvislosti se vzestupem moci prezidenta Erdoğana.
A to zejména po neúspěšném pokusu o vojenský puč v roce 2016, kdy následovaly masové čistky, umlčování opozice a potlačování svobody projevu, lidských práv i demokratických principů obecně.
