Do Istanbulu vyrážejí každoročně desetitisíce Čechů za památkami i gastrozážitky
Kirk Fisher / Shutterstock.com
Kam ani Alláh nedohlédne. V Istanbulu nakoupíte kořalku už jen pod dozorem „Velkého bratra“
Istanbul, jedna z oblíbených destinací tzv. eurovíkendů, přitvrzuje v boji proti neřestem. Od Nového roku musí mít všechny prodejny alkoholu a cigaret kamery s nepřetržitým nahráváním, rozpoznáváním obličejů a nočním viděním.
redaktorka
Brána orientu na Bosporu, kam ročně míří za zážitky i desetitisíce Čechů, si posvítí na prodejce alkoholu a jejich zákazníky. Ode dneška platí nařízení istanbulského guvernéra, jež přikazuje obchodníkům vybavit se pokročilými bezpečnostními kamerovými systémy.
Ty musí budou schopny zaznamenávat 24 hodin denně sedm dní v týdnu, uchovávat nahrané materiály po dobu jednoho měsíce a umožnit snadné vyhledávání v archivovaných videích podle data a času.
Kamery musí být instalovány tak, aby zabíraly „prodejní plochu, všechny vchody a východy a parkovací místa z různých úhlů“, píše se v nařízení, které úřad rozeslal provozovatelům teprve na konci listopadu. Musí mít také noční vidění a dostatečné rozlišení, aby mohly nahrávat zřetelně i za šera a umožnily rozpoznávání obličeje.
Opatření má zvýšit bezpečnost v okolí prodejen a pomoci v boji proti prodeji lihovin a cigaret nezletilým. A také proti distribuci pančovaného alkoholu, kterého kvůli prudce rostoucím cenám na tureckém trhu stále přibývá. Od začátku listopadu do poloviny prosince zemřelo v Istanbulské provincii na otravu metanolem 37 lidí, oznámil úřad guvernéra.
Prodejcům, již by pokyn odmítli splnit nebo to nestihli do 1. ledna 2025, hrozí tučné finanční sankce nebo odebrání licence. Jejich výši dopis od guvernéra přímo nezmiňuje, nicméně od Nového roku Turecko zvedlo daně, poplatky a pokuty podle revaluační sazby 43,9 procenta.
Nové pravidlo se vztahuje na licencované prodejny lihovin a kuřiva, tzv. tekely. Slovo tekel (doslova tek = jediná, el = ruka) znamená v turečtině monopol, neboť na prodej lihovin a tabáku měl historicky monopol stát. Dnes jde ale o běžné označení všech specializovaných obchodů s alkoholem.
Nařízení se pochopitelně nelíbí prodejcům, pro něž bude pořízení a údržba nového systému nákladem navíc. Ozvaly se i lidskoprávní organizace, podle nichž hrozí únik citlivých biometrických dat. Chytrých kamer se totiž v tureckém veřejném prostoru pod záminkou boje s kriminalitou a terorismem objevuje čím dál víc.
A šibeniční termín něco málo přes měsíc, jejž provozovatelé tekelů na splnění dostali, podněcuje i spekulace o jeho vedlejším záměru: vybrat v šestnáctimilionové megapoli (a přilehlé provincii), jež je nejen nelidnatějším městem Turecka, ale také jedním z nejotevřenějších, co se prodeje alkoholu týče, co nejvíce pokut.
Ostatně nebylo by to poprvé, co úřady zavětřily příležitost, jak kreativně a na úkor občanů přilepšit veřejným rozpočtům. Například na počátku covidové pandemie, kdy svět zasáhly první lockdowny a globálně vzrostla poptávka po všem, co se dá dělat doma, turecká vláda uvalila dočasnou dodatečnou 50procentní daň na herní konzole.
Tradiční turecká pálenka rakı se pije ředěná vodou, což jí dává mléčné zabarvení
Berna Namoğlu / Shutterstock.com
Turecko je sice většinově muslimská země (99 procent podle oficiálních vládních údajů), konzumace alkoholu, již islám zapovídá, tady ale má svoji historii. Tradičním tureckým alkoholickým nápojem je už od dávných osmanských dob vinná pálenka ochucená anýzem zvaná rakı.
Pivo se zde vaří od roku 1890, kdy švýcarští bratři Bomontiové otevřeli v Istanbulu první moderní pivovar (značka Bomonti dnes patří do portfolia mladšího, ale známějšího pivovaru Efes). A proslulé jsou i thrácké a anatolské vinice.
Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdoğan, jenž je známým odpůrcem pití i kouření, se pokouší odradit Turky od těchto neřestí už léta. Zákazy prodeje alkoholu během covidových lockdownů, které důvěrně známe i z našich končin, rušil po konci pandemické krize jen s těžkým srdcem.
V celém Turecku platí, že v tekelech ani supermarketech se nesmí alkohol prodávat mezi 22.00 a 6.00, byť v praxi se to často obchází. V případě přistižení však provozovateli hrozí pokuta až 2,4 milionu lir (zhruba 1,6 milionu korun).
Jiná pravidla platí pro restaurace, bary nebo hotely, kde lze popíjet celou noc. To zajišťuje dostatečný manipulovací prostor, aby restrikce příliš neodrazovaly západní turisty, které turecká ekonomika zoufale potřebuje.
Přísně regulovaná je reklama. Nikde v ulicích se nesmí objevit vývěsní štíty nebo třeba slunečníky s logy značek alkoholických nápojů. To ale od loňska tak trochu naráží na nové nařízení, které přikazuje vystavovat ceník nabízených pokrmů a drinků před vchodem do podniku, takže lze běžně spatřit nabídku piv, koktejlů i panáků načmáranou křídou na tabuli vedle dveří.
Propagace nejsilnějších hráčů na tureckém trhu s alkoholem si ale našla cestu – pomocí „tajných“ signálů a barevných kódů. Až se budete procházet ulicemi Istanbulu nebo jiného tureckého města, všímejte si, v jakých barvách jsou vyvedeny vývěsní štíty tekelů. Podle toho poznáte, ke které hlavní značce se obchod hlásí.
Drtivá většina jich je modrých nebo žlutých. Modré „patří“ největšímu tureckému pivovarskému koncernu Efes. Žlutá je barva dvojky zdejšího trhu, dánské značky Tuborg, jenž stejně jako Efes vaří pivo na předměstí Izmiru.
Heslo +1 na sociálních sítích nebo třeba na nálepce na ulici propaguje Efes Pilsen a jeho prodlouženou dobu zrání, %100 znamená opět Tuborg a třeba #Probably je zase skrytou reklamou na Carlsberg, jenž vychází z jeho mezinárodního reklamního sloganu Probably the best beer in the world (Pravděpodobně nejlepší pivo na světě).
