Tomáš Novák týdeník HROT
Stát zneužil policii proti solárníkům, říká zakladatel Photon Energy
Během solárního boomu se ani úřady nevyznaly v tom, jaké dokumenty by měli investoři do fotovoltaiky předložit a jaká pravidla splnit, říká zakladatel skupiny Photon Energy.
redaktor
Georg Hotar stál v samém centru solárního boomu. Jím založená skupina Photon Energy právě na přelomu let 2010 a 2011 vyrostla v dnešního obra se stamilionovými tržbami a mezinárodní působností. Ani Photonu Energy se tak nevyhnulo následné tažení proti solárníkům, kteří měli dosáhnout na pří znivé výkupní ceny neoprávněně. Soud však žalobu v kauze smetl ze stolu. Podle Hotara spočívají žaloby na uměle vytvořeném konstruktu a tehdejší investoři do fotovoltaiky se jen snažili vypořádat s chaosem, který vyvolal stát.
Photonu Energy se týkala jedna ze solárních kauz, konkrétně šlo o elektrárnu Radvanice. Můžete shrnout, o co šlo?
Obžalovaný byl revizní technik našeho subdodavatele a pak také člověk, který vykonával funkci na pomezí site manažera a projektového manažera. První vyšetřovatel dospěl k závěru, že k ničemu nedošlo. Poté se to znovu otevřelo, přišel další policista a také to odložil. Teprve napotřetí to vyústilo ke vznesení obžaloby s tím, že vyšetřovatel opět do zprávy napsal, že z pohledu police nedošlo k trestnému činu. Náš bývalý kolega je starší, měl z toho celkem závažné psychické problémy. Při vyhlášení rozsudku v roce 2019 nebyl způsobilý, soudce proto oba případy rozdělil a zprostil nejdříve obžaloby revizního technika. Později soud zprostil obžaloby i projektového manažera a celá věc tím skončila. Stálo to však spoustu nervů, peněz a úsilí.
Státní zástupce pracovníkům kladl za vinu, že elektrárna nebyla dokončená a oni měli tvrdit, že ano.
To se táhne většinou kauz. Žalobci tvrdí, že k vystavení revizních zpráv došlo předčasně. Je to účelový konstrukt, protože neexistuje jedna revize na celou elektrárnu. Jedna je na část vysokého připojení, jedna na slaboproud. Revize se ale třeba vůbec nemusí dělat na panely nebo střídače, dělá se jen na propojení panelů, střídačů a trafačky. De iure by se dala revize udělat i bez panelů. Argumentace státního zastupitelství byla přitom taková, že revizák neměl vydat revizi, pokud se neubezpečil, že celá elektrárna je schopna provozu. Nikde přitom není definováno, co to znamená schopna provozu.
Na konci roku opravdu panovaly ohledně připojení velké zmatky...
... které způsobil stát. Bylo to neuvěřitelné papírování a nebylo ani jasné, co je potřeba předložit. Jeden pracovník na Energetickém regulačním úřadě nějaký papír chtěl, jiný zase ne. Úřad neměl kapacity, byla tam spousta stážistů, pro všechny to bylo úplně nové, legislativa nebyla vypracovaná. Nakonec bylo odsouzeno přes 50 lidí, a na počátku bylo případů dokonce 160. To musely být desítky policistů, kteří se zabývali solárními kauzami a neřešili skutečnou kriminalitu. Z mého pohledu se zneužil útvar pro boj s organizovaným zločinem, což je šílené. Nejdříve šli po majitelích a po statutárech. Pak se to ale přelomilo, když zjistili, že podstatě jednodušší cíl jsou právě revizáci. V určitý moment tedy změnili strategii a začali jít po nejslabším článku, což jsou revizní technici. Musejí totiž dokázat, že došlo k trestnému činu, aby regulátor mohl zahájit řízení o odebrání licence.
Máte povědomí, v kolika případech došlo skutečně ke změně licence a případně k vymožení škody?
To jsou dvě věci. Jedna je odebrání licence, kdy se už podpora nevyplácí. To se stalo ve více případech. To, co vázne, je vymáhání toho, co bylo z pohledu státu neoprávněně vypláceno. Kde ale nic není, tam už nikdo nic nesebere. Je však také nutno brát v potaz, že na konci roku 2010 se vytvořil obrovský tlak na elektrárny a investory.
V jakém smyslu?
Pokud elektrárnu nedokončíte, tak zkrachujete. Že bude končit podpora, vyhlásil stát velmi pozdě. V té době už všichni byli za bodem, odkud nebylo návratu. Měli nakoupené pozemky, rozestavěno, zajištěné financování, mnoho fyzických investorů mělo zastavený barák. Slyšel jsem o lidech, kteří kvůli tomu přišli o všechno a skončilo to pro ně tragicky.
Z vás nikdo obžalovaný nebyl, Radvanice mají dva megawatty, celkem přitom máte 75 megawattů a brzy budete mít přes sto. Nebyla to pro Photon Energy v zásadě jen okrajová drobnost?
Obranu revizního technika hradila firma, ve které je zaměstnán, a my jsme se takto postarali o našeho manažera. Hodně peněz šlo třeba do posudků. Když všechno sečtu, stálo nás to pět šest milionů. V určitý moment nám také začali zadržovat část příjmů, tedy rozdíl mezi tarifem 2010 a 2011. To trvalo asi rok a půl a způsobilo nám to problém s bankami. Abychom si neinfikovali zbytek portfolia, tak jsme banku vyplatili. Pak samozřejmě hrozilo, že to nedopadne dobře a budeme muset elektrárnu odepsat. Ta přitom klidně měla v té době hodnotu 150 milionů až 200 milionů korun. Jsme na burze, máme auditory, museli jsme vysvětlovat scénáře, co se stane, když se něco stane. Do toho se začalo zase mluvit o solárním odvodu. Ale samozřejmě myšlenka, že bývalý kolega, který nic neprovedl, by měl jít na pět let do vězení, je hrozná. Fakturoval za to přitom 50 tisíc, možná 60 tisíc korun. Nedostal snad ani žádný bonus. Tady nejde o peníze, ale o princip.
Je to i důvod, proč Photon Energy v posledních letech už není v Česku tak aktivní a soustředíte se spíše na zahraniční trhy?
Začali jsme v roce 2009 se čtyřmi elektrárnami právě v Česku, v roce 2010 jsme už byli aktivní i na Slovensku. V obou zemích však podpora náhle skončila, a tím nám v podstatě přes noc odpadly dva trhy. Začali jsme proto hledat trh, kde bude fotovoltaika nejdříve konkurenceschopná, a naše analýza poukázala na Kalifornii a Austrálii. A protože Michael Gartner v Austrálii vyrostl a má tam rodinu, tak jsme šli tam. V Evropě jsme zároveň rozjeli projekty v Bulharsku a Rumunsku, v obou zemích však také došlo k retroaktivním zásahům. A až v roce 2016 jsme se vrhli na Maďarsko, kde se nám mezitím podařilo postavit už 40 megawattů. A zrovna včera jsme se vrátili z Polska.
Který trh je z vašeho pohledu nejperspektivnější?
Ceny energie všude rostou, Němci budou uzavírat jádro i uhelné elektrárny, nahoru půjde elektromobilita. V centrálních bankách přitom usnuli na tlačítku enter a teď už vidíme náznaky inflace a ceny budou dál stoupat. Vnímáme proto fotovoltaické elektrárny jako úžasné zajištění proti inflaci. V Austrálii jsme teď připravili 14,6 megawattu a elektřinu budeme prodávat přímo na trh. Chceme aktivně řídit naše příjmy a chceme se dostat z cyklu, že nejdříve musíte mít kontrakt, pak financování a pak stavět. Domnívám se, že to je správná cesta, abychom měli flexibilitu proti rostoucím cenám.
Kromě Austrálie se díváte i do dalších „exotických“ zemí?
Být na více trzích je fuška, ale výhodou je diverzifikace. Nebojíme se dálek, jsme v Austrálii, díváme se do Afriky, Asie. Chceme jít ale jen po malých krocích, v našem průmyslu je spousta lidí, kteří mají velké oči. Jeden rok mluví o stovkách megawattů, další rok už o gigawattech, a když se jich zeptáte, kolik toho za ten rok postavili, tak je ticho. My teď třeba otevíráme pobočku v Jižní Africe s tím, že tam začneme dělat střechy. Plány jsou přitom velké, ale nejdříve se musíme naučit plazit, pak chodit, běhat a až pak si dáme Red Bull a budeme létat. Každý trh je přitom trochu jiný, důležité však je, že stavíme na jednoosých trackerech.
Tomáš Novák týdeník HROT
Co to znamená?
Panely nejsou napevno natočeny na jih, jak je obvyklé. Ráno se nasměrují na východ a během dne se otáčejí k západu. To je přitom extrémně důležité, protože tím vzniká úplně jiná výrobní křivka. Klasické panely způsobí ve výrobě klasickou Gaussovu křivku. Na trackerech ale výroba naskočí hned ráno a zůstává i večer. A to zásadně mění cenovou strukturu. Už se to stalo v Německu, Španělsku nebo Austrálii a začíná to i v Polsku.
V čem se mění?
Obvykle jsou nejvyšší ceny elektřiny kolem poledne. Na trzích, kde je instalováno hodně obnovitelných zdrojů, je ale vidět, že cena roste ráno, pak klesá a pak jde zase nahoru. Třeba právě v Polsku je už křivka skoro rovná a pomalu se začíná prohlubovat. To znamená, že pokud si postavíte klasickou fotovoltaickou elektrárnu orientovanou na jih, tak budete z definice vyrábět nejvíce v době, kdy je cena nejnižší. Proto je nejlepší mít panely na trackerech a vyrábět ráno a večer, aby se zvedl průměr. Cokoli budeme od teď developovat, bude na trackerech. První jsme postavili v roce 2019 v Maďarsku. Dohromady máme 18 megawattů na trackerech.
A co tedy český trh? Neuvažujete, že zde budete po letech opět aktivnější?
Česko jsme dlouho ignorovali, nyní jsme však do Modernizačního fondu hodili také nějaké žádosti. Jde o dva segmenty, jednak o elektrárny na volné ploše a pak také to, čemu říkáme behind the meter, tedy lokální spotřeba ve fabrice nebo skladu. Pochopili jsme však, že jedna velká firma s oranžovým logem si tady zablokovala velkou část kapacity, na které bude sedět. Přesto myslím, že se to tady teď nakopne. Děláme i distribuci panelů, baterií a dalších technologií a na tom se svezeme. Za tu dobu, co do fotovoltaiky děláme, se v řetězci od nákupu technologie, developmentu, výstavby až po vlastnictví přesouvá sweet spot. Na jednom trhu je lepší být developerem, jinde je zas dobré být tím, kdo investuje, a jinde zase může nastat situace, kdy všichni potřebují panely. A my jsme je schopni rychle nakoupit a dodat.
Georg Hotar (46)
• Narodil se ve Vídni v česko-rakouské rodině. Hovoří plynně česky.
• Vystudoval London Business School, kde získal magisterský titul v oboru finance.
• Působil také v různých pozicích ve finančnictví v Londýně, Curychu a Praze. Vedl firmu Central European Capital zaměřenou na oblast financí a akvizic.
• Koncem nultých let založil v Praze spolu s australských Čechem Michaelem Gartnerem skupinu Photon Energy, která vyrostla v letech solárního boomu.
• V posledních deseti letech se Photon Energy zaměřuje spíše na zahraniční trhy. Aktivní je především v Austrálii a Maďarsku. Tržby skupiny loni dosáhly 28,2 milionu eur, provozní zisk EBITDA se zvýšil na 8,2 milionu.
• Hraje fotbal a tenis.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.