Čínské firmy ani banky už nechtějí s Ruskem obchodovat
Shutterstock.com
Putinova ekonomika má další trabl. Čínské firmy a banky dávají od Rusů ruce pryč
K nedostatku lidí a slábnoucí ruské měně se přidává pro ruskou ekonomiku další zásadní komplikace. Čínské banky, které dosud zásadně tupily účinnost západních sankcí, začínají být stále méně ochotné s ruskými firmami spolupracovat.
redaktor
Třetí rok války na Ukrajině a s tím souvisejících západních sankcí dostává ruskou ekonomiku pod stále větší tlak. Válečná ekonomika vysává pracovníky z dalších sektorů ruského hospodářství, snižují se zisky z prodeje ropy i plynu, a proto oslabuje rubl vůči dolaru.
K tomu se nyní přidává neochota čínských finančních institucí spolupracovat se sankcionovanými ruskými bankami. Asijská velmoc až dosud byla spolehlivým ekonomickým partnerem Ruské federace.
Čínští obchodníci ale už nejsou nadšení z obchodů s ruskými partnery, jako tomu bylo v průběhu roku 2023, kdy vzájemná obchodní výměna dosáhla objemu 240 miliard dolarů, napsal americký týdeník Newsweek. Naopak. Číňané se stále více obávají sekundárních amerických sankcí, pokud nepřestanou s ruskými firmami obchodovat.
Ruský rubl k čínskému jüanu znatelně od začátku roku oslabil
TradingEconomics
Americké ministerstvo financí totiž 21. listopadu uvalilo sankce na více než padesátku ruských úvěrových společností. Na seznam navíc nově zařadilo i firmu Gazprombank, která inkasovala platby za prodej ruského plynu.
To vedlo k silnému oslabení rublu vůči dolaru, ale také vůči čínskému jüanu. Pro vývozce z říše středu je stále méně výhodné exportovat zboží do Ruska a dostávat platby v rublech. Dokonce pozastavili prodeje na ruských internetových platformách, protože se obávají dalších finančních ztrát.
„Pokračující znehodnocování rublu znamená pro čínské exportéry vážné ztráty,“ přiznal v deníku The South China Morning Post Andy Guo, zakladatel obchodní platformy Waimaojia, která přilákala mnoho exportérů zaměřených na ruský trh. Kromě snižování marží pro čínské obchodníky se přidává i klesající kupní síla ruských zákazníků a menší poptávka po čínském zboží.
A také čínské banky dávají ruce pryč od ruských protějšků a úvěrových společností, řekl deníku Izvěstija Alexej Porošin, šéf investiční a poradenské společnosti First Group. Obchodní ředitel ruské firmy Impaja Alexej Razumovskij potvrdil, že Bank of China odmítá přijímat platby od ruských bank, protože jsou na novém americkém sankčním seznamu.
Že se přístup čínského finančního sektoru mění, dokládá také následující fakt: ruští klienti čínské Bank of Kunlun byli informováni, že nemohou platit za čínské zboží bankovním převodem.
I když se Kreml snaží vykreslit poslední kroky Bidenovy administrativy jako dočasné, které se změní po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, Porošin se obává, že postoj amerického ministerstva financí a potažmo i čínských bank bude nadále přetrvávat. Nicméně šéf a manažer ruské společnosti Anderida Financial Group Alexej Tarapovskij doufá, že Trump americkou sankční politiku vůči Rusku zmírní.
