Legislativa podle něj hraje rozhodující roli v tom, aby se do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne, při které střelec zabil 13 lidí a čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Dalších 25 lidí bylo zraněno.

Legislativa by podle Gabala měla zajistit, aby se psychicky nemocný člověk nedostal do kontaktu se zbraněmi. V tom by měly pomoci povinné psychologické testy pro každého, kdo si o zbrojní průkaz požádá. Testy by se měly také periodicky opakovat, míní. „I poměrně rutinní testy jsou dneska schopné odhalit tento typ agresivity a selhání,“ řekl Gabal. Nyní posudek pro vydání zbrojního průkazu vydává praktický lékař, může si vyžádat i posudek psychologa.

Útočník z FF UK měl podle vyjádření policie z minulého týdne povolení na osm zbraní, dvě z nich byly dlouhé zbraně. „Kumulace takového počtu zbraní by měla indikovat bezpečnostním složkám, že je tady riziko,“ míní Gabal. Vyslovil se také třeba pro důkladnější kontrolu určitých typů zbraní. Mělo by být možné preventivně identifikovat, že někdo shromažďuje velké množství zbraní, a je tedy zvýšené riziko, že je použije nějakým způsobem veřejně nebezpečným, dodal.

Gabal nesouhlasí s názorem, že je třeba zavést přípravu na podobné události například pro děti. Řešit se podle něj mají především příčiny. „To je názor, který říká, že se máme smířit s důsledky a nemáme řešit příčiny,“ uvedl.

Podobně se vyjádřila také kandidátka STAN do Evropského parlamentu a někdejší prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. „V momentu, kdy se obrana stane regulérní součástí výuky, tak etablujeme a akceptujeme útoky ve školách jako součást naší kultury. Tohle byl odporný čin psychopata. Nesmíme z toho udělat součást našich životů,“ uvedla na síti X. Nutné je podle ní spíš zlepšit péči o duševní zdraví v celé společnosti, což považuje za nejúčinnější obranu i prevenci vůči podobným událostem.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden novinářům řekl, že stoprocentní prevenci podobných útoků nezajistí žádná zbraňová legislativa. České předpisy jsou podle něj v mnoha ohledech přísnější než zahraniční. Připomněl novelu zákona o zbraních a střelivu, která má nabýt účinnosti počátkem roku 2026. Zákon, který aktuálně projednává Sněmovna, obsahuje například oprávnění policie zajistit preventivně zbraň na základě bezpečnostních informací, vazeb na extremistické skupiny či vyhrožování násilním na sociálních sítích.

Podnikatelé by také měli mít povinnost oznamovat policii podezřelé nákupy zbraní nebo například nestandardního množství střeliva, řekl Rakušan. Ošetřující lékaři mají dostat přístup do registru zbraní, aby mohli ověřit, zda je jejich pacient držitelem zbraně.

Zbrojní průkaz mělo v Česku loni 314 039 lidí, což je o 5049 osob více než v roce 2021. Počet nahlášených zbraní stoupl o 53 281 na 989 348. Zájem o zbraně v posledních letech roste. V roce 2020 vlastnilo zbrojní průkaz 307 372 obyvatel ČR. Registrovaných zbraní bylo 900 087.