Rozhodnutí o vyhoštění Novaka Djokoviče z Austrálie připadlo jeho fanouškům nepřiměřené, ale lpění na pravidlech hry a přísnost při jejich vymáhání k této zemi patří.

Po totálních lockdownech, kdy tam nepustili ani myš, se omikron stejně prosadil, pracovníků se kvůli neschopenkám a karanténám krutě nedostává, a tak udělali „pragmatický veletoč“.

Výlet století

V příštích dvanácti týdnech mohou přijet batůžkáři nebo studenti, aniž by museli platit 630 dolarů poplatku za vízum, a „mohli by na farmách a zařízeních cestovního ruchu i trochu brigádničit“. Nezve je k tomu nikdo menší než australský premiér Scott Morrison.

Než mláďata vyprovodíte na „trip of the century“, vybavte je radou. Triviální věci, které se – nejen v Česku – řeší domluvou nebo vůbec, tady doprovázejí fakt drakonické sankce. Kdyby náhodou kouřila tabák, ať ani nezkoušejí „propašovat“ do země cigarety nad limit jedné načaté a jedné uzavřené krabičky na dospělce. A odskočit si cestou z hospody „ke keříčkům“, to je za pár set dolarů, když vás hlídka neodveze na policejní stanici. Nic nedáte za to, uhrát to na „jiný kraj, jiný mrav“, ale Djoković nic neusmlouval, a že měl za zády super právníky. Ale Austrálie je i tak skvělá.

Kouzelný trik

Všichni by cestovali. Momentálně to málokdo zvládá rychleji než peníze utíkající z ruských aktiv v hledání bezpečného přístavu. Ruské akcie jdou do suterénu, což není okamžitá bolest pro geopolitického stratéga, jímž Vladimir Vladimirovič Putin bezpochyby je.

Nemusíte věřit paritě kupní síly, která „fandí“ zemím, kde je domácí cenová hladina nižší než ve Spojených státech, což hodně nadzvedává váhu rozvojových zemí ve světové ekonomice.

Jak Rusko za Putina, tak Čína považují přelom osmdesátých a devadesátých let a konec sovětského impéria za noční můru. Jenomže od nástupu Putina v roce 2000 Rusko z hlediska váhy na světové ekonomice stagnuje někde kolem tří procent. Čína za tu dobu narostla o nějakých jedenáct procentních bodů. Putin hraje o čas, protože se mu ani náhodou nepodařilo udělat ten „magic trick“ jako Číně, která dokázala opravdu fenomenálním způsobem otočit křivku a vrátit se hospodářsky na světovou scénu ve velkém stylu.

I podle tohoto kritéria je Rusko ekvivalentem jedné šestiny Číny, necelé pětiny Spojených států, skoro přesně Brazílie s Argentinou. Aby to bylo blíže k domovu: Rusko má stejnou váhu jako Německo, kdybychom od něj odečetli Česko.

Výnos z desetiletého ruského vládního dluhopisu byl minulý týden ve ­čtvrtek 9,27 procenta, před půl rokem 7,225 procenta. Když uvážíte, že Bangladéš se momentálně na stejné splatnosti financuje za 7,545 procenta a Botswana za 6,562 procenta, tak je zjevné, že nic není zadarmo. I když hrajete vysokou hru a držíte z hlediska dodávek zemního plynu Evropskou unii hodně nakrátko, jsou finance v posledku důležité. Nakonec to vždycky bude o velkých číslech.