Sledovat zasedání Poslanecké sněmovny před dvěma týdny, když jednala o platech učitelů a dalších pracovníků ve školství, byl vpravdě zvláštní zážitek. V té době neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin od tiskové konference, na níž ministr financí oznámil historicky nejhorší, bez nadsázky strašidelný schodek eráru za první čtvrtletí – přes 166 miliard korun.

Kdo by však čekal, že se spor vedl o to, jak alespoň odložit příslib učitelům o platech ve výši 130 procent průměrné mzdy, ošklivě by se pletl. Poslanci v době bezprecedentní rozpočtové krize nehledali úspory, ale naopak se přeli o to, jak učitele neošidit. Jinými slovy: trvali na dodržení závazku i za situace, kdy se veškeré zvyšování platů bude dít na dluh.

Pohled do rozkladu výdajů státního rozpočtu přitom ukazuje, že právě nepřetržitý, každoroční nárůst počtu lidí placených z eráru a samozřejmě i bobtnající sumy peněz určených na jejich výplaty jsou jednou z důležitých příčin nezáviděníhodné situace, kterou se nyní Zbyněk Stanjura nepříliš obratně snaží vyřešit.

Úředník versus učitel

Ačkoli vláda Petra Fialy vyhrála volby i díky slibu malého, úsporného a efektivního státu, prozatím v nabírání státních zaměstnanců pokračuje. Jen tento rok jich má přibýt zhruba jedenáct tisíc. Celkové výdaje na státní platy se i kvůli tomu letos meziročně zvýší o devatenáct miliard korun. Stát tak na konci roku bude zaměstnávat bezmála půlmilion lidí a vyplatí jim přes 265 miliard. Pro lepší představu: lidé placení z rozpočtu budou tvořit zhruba desetinu všech zaměstnanců v Česku.

I nový kabinet tak pokračuje ve stejném trendu, jaký nastolily předchozí vlády s účastí ANO a sociálních demokratů. Nepravdivá je ovšem častá kritika, že kabinet pětikoalice pokračuje v navyšování stavů byrokracie. Ze „skutečných“ státních úředníků, tedy lidí zaměstnaných podle služebního zákona, jichž bylo před rokem zhruba 78 tisíc, má letos naopak téměř tisícovka odejít.

Z údajů ministerstva financí vyplývá, že například Finanční správa pro letošek počítá se zrušením více než tří stovek pracovních míst. Další desítky zaměstnanců opustí úřady práce, mírně zeštíhlí také Česká správa sociálního zabezpečení nebo třeba katastrální úřady.

Zároveň se ruší některá místa, takzvané černé duše. Úřady, školy a další instituce si často drží několik pracovních pozic neobsazených. I na tyto výplaty nicméně dostávají peníze a ty rozdělují mezi zaměstnance skutečné. Díky tomu mohou vedoucí pracovníci realizovat flexibilnější mzdovou politiku a například odměňovat „podceněné“ zaměstnance prémiemi.

Naopak největší přírůstek nových lidí se čeká ve školství. Letošní státní rozpočet vyčleňuje peníze na více než 7,3 tisíce nových učitelů ve všech typech veřejných škol; kromě toho má přibýt také více než tisícovka nepedagogických pracovníků ve školství. Lidé zaměstnaní ve školství tak budou tvořit téměř polovinu všech státních zaměstnanců.

Další nabírání se kromě toho chystá také v armádě: počet vojáků se má letos zvýšit zhruba o tisícovku na 28,1 tisíce. Několik stovek nových kolegů přivítají i další ozbrojené složky – policie, celníci a Vězeňská služba.

Zasloužené přidání?

Současné vládě je ale možné přece jen přičíst ke cti, že i když pokračuje v nabírání zaměstnanců, alespoň částečně, byť jen dočasně, zmírnila neudržitelné zvyšování jejich platů. Především vláda Andreje Babiše byla k lidem placeným z rozpočtu nebývale štědrá a pod heslem „učitelé, hasiči nebo vojáci si to zaslouží“ rozjela nebezpečnou mzdovou spirálu.

Během všech čtyř let u vesla hnutí ANO podporované sociálními demokraty zvyšovalo platy ve veřejném sektoru dokonce ještě vyšším tempem, než kolik přidávaly svým zaměstnancům soukromé firmy. Snaha o uplácení potenciálních voličů ze státních peněz dosáhla vrcholu v roce 2020. Průměrný plat ve státních službách v tomto roce vzrostl o desetinu. Pro srovnání – soukromý sektor v covidovém roce oproti předchozím letům výrazně přibrzdil, a průměrná mzda tak stoupla o necelých pět procent.

S nástupem nové vlády v loňském roce přidávání ve veřejném sektoru výrazně zpomalilo, a to kvůli zmrazení platů úředníků a ústavních činitelů. Jednou z mála výjimek, jichž se stopka pro navyšování výplat nedotkla, byli učitelé nebo sociální pracovníci a zdravotníci. I v jejich případě šlo ale o podstatně menší přidání než v předešlých letech. Pedagogům vláda přiklepla dvě procenta navíc, zvýšení výplaty v sociálních službách se počítalo na stokoruny.

Celkově tak v roce 2022 platy státních zaměstnanců vzrostly jen o 1,4 procenta, zatímco mzdy v soukromém sektoru se ve stejné době zvýšily o 7,6 procenta. V letošním roce s koncem zmrazení platů ale tempo jejich růstu opět zrychlí.

Sto miliard navrch

Přestože i za současné vlády pokračuje růst výdajů na platy státních zaměstnanců, alespoň prozatím je tempo podstatně nižší. Pro lepší představu: když v roce 2014 začala fungovat vláda ČSSD, ANO a lidovců, stát dával práci celkem 416 tisícům lidí a vyplácel jim 138,5 miliardy korun. V roce 2017 už na výplatních listinách erár vedl téměř 440 tisíc lidí a úhrn jejich platů činil skoro 160 miliard.

Pod premiérem Andrejem Babišem vláda jako by ztratila zábrany úplně. Během jeho úřadování přibylo dalších bezmála 38 tisíc státních zaměstnanců – převážně opět ve školství, v armádě a dalších ozbrojených složkách. Výdajovou stránku rozpočtu se pak během pouhých čtyř let „podařilo“ zatížit dodatečnými více než sto miliardami korun na téměř 240 miliard.

Zmiňované částky na platy státních zaměstnanců počítá ministerstvo financí navíc bez takzvaného příslušenství, tedy odvodů, které se obratem vracejí v příjmové části. Pokud ale započítáme i daně a sociální a zdravotní pojištění, představuje položka platů pro lidi pracující pro erár skoro pětinu z celkových výdajů státního rozpočtu. Ještě v roce 2017 byl tento podíl jen 16,7 procenta. Jinými slovy, výplaty pro státní zaměstnance rostou nejen absolutně, ale také relativně k výdajům a stávají se postupně stále větší zátěží pro erár.

Pokud vláda Petra Fialy nebo jakákoli další bude chtít vyrovnat bilanci státního rozpočtu škrty na výdajové straně, je nezbytné trend bobtnání státní správy a počtu jejích zaměstnanců zvrátit. Rušit pouze úřednická místa, jak slibovala pětikoalice už před volbami v roce 2021, k tomu ovšem stačit nebude. Nejenže byrokraté představují jen malou část; tisíce míst je nereálné rušit bez toho, aby se zároveň zásadně reformovalo celé fungování veřejné správy.

České ekonomice by navíc propuštění části erárem placených lidí pomohlo nejen z rozpočtového hlediska. Podle posledních údajů ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku nadále extrémně napjatý trh práce. Nezaměstnanost byla v březnu pouhých 3,7 procenta a lidí bez práce bylo méně než neobsazených míst. Jinými slovy, stát najímáním stále nových a nových lidí vysává pracovní sílu z trhu práce a ta potom chybí soukromým firmám. 

0,5 mil. lidí zaměstnává v letošním roce státní správa.

265 mld. korun představují náklady státu na výplaty státních zaměstnanců.

42 000 korun je průměrný plat státních zaměstnanců.