Marcus Mucha, pravnuk Alfonse Muchy a výkonný ředitel Nadace Mucha
foto: Nadace Mucha
Umění
Mucha muzeum v paláci Savarin otevře v únoru. Nabízí komplexní pohled na dílo proslulého českého umělce
Praha se dočká nového kulturního centra, kde si budete moci prohlédnout přibližně 90 děl Alfonse Muchy včetně ikonických plakátů, maleb a kreseb, doplněných o digitální projekce. Výstava mapuje jeho uměleckou cestu od secesních plakátů po velkolepou Slovanskou epopej.
Redaktorka
V Česku asi není nikdo, kdo by neznal výtvarníka Alfonse Muchu. Jeho signifikantní rukopis se proslavil během 90. let 19. století a dodnes rezonuje mezi milovníky umění po celém světě. Od letošního 24. února bude jeho dílo nově k vidění v právě rekonstruovaném paláci Savarin.
Důležitou součástí komplexu v centru Prahy, v němž ještě donedávna sídlilo kasino, se totiž stává muzeum představující zhruba devadesát děl ze sbírek Nadace Mucha, jakož i pozoruhodný život všestranně nadaného umělce.
Zvědavci z řad domácích kolemjdoucích i turistů ze zahraničí by už rádi nahlédli za kovovou bránu, která dělí ulici Na Příkopě od nádvoří paláce Savarin. Brzy budou mít možnost, jelikož se otevře první část jednoho z developerských projektů v centru Prahy.
Tím je právě čerstvě zrekonstruovaný barokní palác od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který je první vlaštovkou celého projektu realizovaného společností Crestyl.
Ta se rozhodla právě tuto historickou část zasvětit umění a společně s Nadací Mucha zdejší prostory načrtla tak, aby posloužily jako místo pro prezentaci díla Alfonse Muchy.
„Palác Savarin je důležitou kulturní památkou České republiky. Jedná se o jeden z nejkrásnějších barokních paláců v Praze, přesto v nedávné historii značně trpěl nevhodným využíváním a chátral. Záchrana budovy, v níž ještě nedávno sídlilo kasino, a její přeměna v muzeum jednoho z největších českých umělců dokonale ilustruje, jaký záměr leží v srdci projektu Savarin,“ říká Simon Johnson, CEO společnosti Crestyl.
V muzeu bude k vidění stálá výstava Alfons Mucha: Art nouveau a utopie, která představuje zhruba devadesát děl ze sbírek Nadace Mucha, včetně maleb, ikonických plakátů, kreseb, knih a fotografií, spolu s digitálními projekcemi vtahujícími diváka do děje.
Výstava nadto nabízí podrobný pohled na Muchovu uměleckou a duchovní dráhu od jeho nejznámějších návrhů secesních plakátů – nechybí ani příběh o jeho spolupráci s nejslavnější francouzskou herečkou té doby Sarah Bernhardtovou.
„Naším cílem není pouze vystavovat Muchova široce známá mistrovská díla, ale také se podělit o bohatou sbírku uměleckých děl z Muchovy rodinné sbírky, která poodhaluje jeho mimořádnou uměleckou dráhu začínající v malém rakousko-uherském městečku, kde se zrodila jeho láska ke slovanské kultuře, přes Paříž závěru 19. století, kde stvořil umělecký styl, se kterým dobyl svět, až po Spojené státy, kde jej čekala sláva i přátelství s prezidenty, a vrcholící návratem do vlasti,“ doplňuje Marcus Mucha, pravnuk Alfonse Muchy a výkonný ředitel Nadace Mucha.
Důležitou součástí výstavy je i podrobný kontext vykreslující vznik velkolepé Slovanské epopeje. Z té si zde mohou návštěvníci prohlédnout čtyři zmenšené kopie původních obrazů, v debatách je zatím její umístění v podzemních prostorách paláce, které má navrhnout renomované studio Heatherwick.
Nebylo snadné působivý a monumentální interiér z 18. století skloubit s dílem tohoto mezinárodně proslulého malíře a sochaře.
Aktuálně se ale stále vedou soudní spory mezi dědici Johnem Muchou, Jarmilou Muchou Plockovou a hlavním městem, kterému Alfons Mucha Slovanskou Epopej odkázal, ovšem s podmínkou, že Praha vytvoří prostory vhodné k jejímu vystavení. Osud dvaceti pláten je tak zatím neznámý a nejméně do roku 2026 budou k vidění na zámku v Moravském Krumlově, kde jsou aktuálně vystavena.
Na pojetí výstavy se podílela historička umění a kurátorka Nadace Mucha Tomoko Sato. Sama říká, že i díky prohlídce barokního paláce mnohem lépe pochopila, co všechno Alfonse Muchu ovlivňovalo během jeho tvorby.
Upozorňuje například na zdobnou barokní architekturu, která se propsala i do rámů, jimiž svá díla završoval, tak i na sochu Nymfy umístěnou v nice nad schodištěm. „Když se podíváte na její postoj a pak si jej porovnáte s postojem, který má Sarah Bernhardtová na slavném plakátě ke hře Gismonda, vidíte jasnou podobnost,“ přibližuje.
Expozici Mucha muzea navrhlo proslulé české architektonické studio AI Design. Spoluzakladatelka studia architektka Eva Jiřičná při řešení výstavy mimo jiné vzpomínala na to, že v prostorách Savarinu byla v sedmnácti letech na své první prodloužené v dlouhých šatech.
Naším cílem není pouze vystavovat Muchova široce známá mistrovská díla, ale také se podělit o bohatou sbírku uměleckých děl z jeho rodinné sbírky.
„Nebylo snadné působivý a monumentální interiér z 18. století skloubit s dílem tohoto mezinárodně proslulého malíře a sochaře. Naším záměrem bylo sladit dva zcela rozdílné světy a osobnosti a doufáme, že toto působivé prostředí nejen vzdává hold Muchovu odkazu, ale napomáhá i hlubšímu pochopení spletitého vztahu mezi výtvarnictvím a kulturními dějinami,“ dodává Jiřičná.
Mucha muzeum oficiálně otevře brány v pražském paláci Savarin 24. února 2025. Výstavu bude doprovázet bohatě ilustrovaný plnobarevný katalog sestavený kurátorkou Tomoko Sato.
Projekt Savarin bude mít po svém dokončení rozlohu 15 tisíc metrů čtverečních a kromě zrekonstruované historické budovy zde vznikne ještě nový veřejný prostor se zelení, nezastřešené nádvoří a komerční prostory. Celkovou architektonickou vizi má v rukou britský architekt Thomas Heatherwick.
