Umění
Rok Iry Svobodové: Špičková česká malířka vystavuje v Trafo Gallery
Jedna z našich nejvýraznějších malířek současnosti Ira Svobodová má před sebou velký výstavní rok, který zahajuje sólovou prezentací svého díla v holešovické Trafo Gallery.
Sára Goldbergerová
Výstava, která začíná v pátek 17. ledna a poběží do začátku března, se od předchozích výrazně liší. Malířka se totiž rozhodla, že svá monochromatická díla vystaví nekonvenčním způsobem tak, aby potlačila jejich dominantní barvy a zjistila, jaký budou mít v takovém případě efekt na diváky.
O Iře Svobodové nebylo uplynulý rok moc slyšet. Jak už má totiž čas od času ve zvyku, byla ukrytá před světem ve svém ateliéru, aby se mohla soustředit na tvorbu. „Skoro nikoho jsem do ateliéru nepouštěla, neprodávala jsem, záměrně jsem si dala i volno od výstav a naplno se soustředila na nové obrazy,“ řekla mi malířka na konci loňského roku, když jsme se setkaly, aby vznikl článek o jejím díle pro lednové dvojčíslo magazínu Hrot.
Mezi jakýmikoliv dvěma fázemi je vždy určitá mezní situace, říká Ira Svobodová
Hrot, Tomáš Novák
V té době už měla téměř dokončeny všechny obrazy pro výstavu Liminal Phase, která startuje v Trafo Gallery 17. ledna. Pro nová plátna byla jako vždy odrazovým můstkem hra s papírem – jeho tvarování slouží pro Iru Svobodovou jako předloha pro následnou malbu, ve které se snaží zachytit úvahy nad lidským životem a reflexi psychologických stavů. Právě papír ve své křehkosti se pro malířku stal ideálním médiem.
Pro Iru Svobodovou jsou důležité také barvy. Její plátna jsou monochromatická, na každém z nich se tak upíná pozornost na jednu konkrétní barvu – nejčastěji bílou, černou, modrou nebo jemně růžovou. Dlouho však vnímala, že barva na sebe vždy strhne pozornost a na první pohled divákovi napovídá, co by si o daném obraze měl myslet, co by měl cítit. Zejména tehdy, když se plátno vystaví na bílé stěně a barva je ještě dominantnější.
Právě přechodový horizont jevů se stal leitmotivem výstavy talentované malířky
Hrot, Tomáš Novák
Pro aktuální výstavu v Trafo Gallery se tak rozhodla pro jakýsi experiment, který rozhodně stojí za to vidět na vlastní oči – obrazy společně s kurátorkou Martinou Mrázovou vsadila na stěny, jejichž barva koresponduje s tou na plátnech. Modrá v modré, růžová v růžové, bílá v bílé.
Slibovala si od toho, že barva, tudíž i emoce, kterou vyvolává, se tím zmírní a přiměje diváka k tomu, aby nepřemýšlel jen nad aspekty, které jsou přístupné na první pohled, ale spíš nad tím, k čemu se musíme trpělivě a soustředěně propracovat.
Když se s Irou Svobodovou setkáváme podruhé, tentokrát během instalace výstavy pár dnů před jejím propuknutím, je zřejmé, že její úvahy nebyly liché.
„Mám velkou radost z toho, jak jinak tady ty obrazy působí. Instalace šla hodně rychle i díky tomu, že jsem měla v ateliéru nachystaný její model. Je hrozně zajímavé, když to mám rok a půl v hlavě a pak to tady konečně vidím. Je to fajn, když to dobře dopadne,“ usmívá se malířka.
Na stěnách se střídají bílá, modrá a světle růžová pozadí, na nichž jsou zasazeny obrazy ve stejné barvě. Na jedné bílé stěně ale malířka s kurátorkou záměrně nechaly i obrazy barevné, aby diváci mohli porovnat, jak na ně působí rozdílné barevné podkresy.
Křehkost čistých, prosvětlených forem nyní ještě prohloubila práce s transparentními papíry a s fenoménem barevného stínu
Hrot, Tomáš Novák
S nadsázkou se ptám, jestli je Ira Svobodová připravená i na interiérové konzultace barev v případě, že budou chtít potenciální sběratelé docílit stejného efektu i doma. „Mám na to připravené specifické tóny, takže klidně,“směje se.
V Trafo Gallery proběhne 5. února v 18 hodin komentovaná prohlídka výstavy, jejíž součástí bude i křest monografické publikace Iry Svobodové. Diváci se tak budou moci ponořit hlouběji do významu Liminal Phase, tedy mezního prostoru, v němž probíhá transformační proces vedoucí od jednoho stavu ke druhému a který malířku inspiroval k nové sérii obrazů.