Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Italská premiérka vytáhla do boje proti výstavbě solárních elektráren na zemědělské půdě. Tvrdí, že ohrožuje potravinovou bezpečnost Apeninského poloostrova. Proto přistoupila k její regulaci. Italským farmářům se to ale nelíbí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že se budou muset zpřísnit podmínky pro živelný růst výstavby fotovoltaiky na zemědělské půdě. Obává se o národní potravinovou bezpečnost. Italští zemědělci nicméně nesouhlasí.
Nově musí být podle nouzového vládního dekretu fotovoltaické instalace minimálně ve výšce 2,1 metru, aby bylo možné půdu pod solárními panely využívat pro zemědělskou produkci. Meloniová novinku obhajuje s tím, že jde o pragmatické opatření, které napravuje „ideologickou ekobláznivost.“
Italský solární byznys nové opatření kritizuje. „Je to paradox. Nejlevnějším zdrojem energie je v současnosti solární energie,“ zdůraznil Paolo Rocco Viscontini, šéf oborové skupiny Italia Solare. Opatření italské vlády vnímá jako kontraproduktivní.
Farmáři namítají, že se nové solární agroinstalace zdraží o dvacet až čtyřicet procent a tento druh fotovoltaiky přestane být konkurenceschopný. Navíc zemědělci budou mít zakázáno pronajímat zemědělskou půdu větším solárním developerům.
Nové úpravy podporuje švagr premiérky Meloniové, ministr zemědělství Francesco Lollobrigida. Rozhodnutí vlády měly ovlivit komentáře části novinářů v zemi, kteří začali tvrdit, že agresivní rozvoj solárního byznysu ve venkovských oblastech ohrožuje produkci tradičních italských značek potravin a nápojů. Od prosecca až po rajčata.
Samotní farmáři rozhodnutí vlády zpochybňují argumentem, že není veškerá zemědělská půda vhodná pro pěstování zemědělských plodin, zejména tam, kde chybí zavlažovací systémy. Právě na těchto místech vznikají nové solární elektrárny.
Řada italských regionů bojuje se stále většími suchy a pro farmáře se fotovoltaika stává poslední možností, jak se vyrovnat s rostoucími náklady pro zemědělskou produkci. Už nyní čtvrtina italské zemědělské půdy leží ladem (z celkových 16 milionů hektarů), protože se na ní nevyplatí cokoliv pěstovat, chybí zavlažování nebo pracovní síla.
„Tato vláda se musí podívat na realitu farmářů. Každý rok jsou klimatické podmínky o něco horší,“ oponuje jeden z vlastníků půdy Camillo Rossi, který pronajal zhruba polovinu z 200 hektarů nezavlažované zemědělské půdy své rodiny společnosti, která na pozemku postavila solární elektrárnu o výkonu 50 MW. Letošní suché a horké jaro už zničilo většinu letošní úrody, namítl. Výstavba solárních panelů částečně kompenzuje tyto ztráty.
Asociace Italia Solare odhadla, že země potřebuje jen jedno procento zemědělské půdy ležící ladem, aby byly splněny vládní závazky v oblasti solární energie do roku 2030. Tedy postavit 80 gigawattů výkonu v solárních instalacích.
