ilustrační foto

Shutterstock.com

Lidé možná nečtou tak hrozné věci

Málokdo to ještě pamatuje, když ale přišla první globální pandemie, společnostmi prostupovala všeobecná panika. Týkala se i médií

Instituce i vlivní jednotlivci věštili, že vyděšení lidé budou hledat informace kdovíkde a už tak krizová situace se ještě zhorší. Mluvilo se o infodemii, o epistemické krizi, vydávala se varování. Lidé ale možná nejsou hloupí, ukazuje rozsáhlá studie, podle které se s příchodem koronaviru zvýšila čtenost zpravodajských webů – a lidé se obraceli hlavně na důvěryhodné portály.

Trojice výzkumníků z Oxfordu porovnávala 905 miliard webových návštěv a 54 miliard reakcí na Facebooku, které mezi roky 2017 a 2021 vygenerovala zpravodajská média v USA, Británii, Francii a Německu. Pro určování jejich důvěryhodnosti spoléhali na hodnocení organizace NewsGuard, která redakce hodnotí na škále od nuly po sto. Výzkumníci tak zjistili, že v pandemickém roce nejvíc rostla návštěvnost právě důvěryhodným webům.

„Během pandemie došlo k prudkému nárůstu dezinformací, ukazujeme však, že v absolutních číslech jim byla věnována jen malá pozornost ve srovnání se spolehlivějšími zdroji,“ píšou autoři. Pro Česko data nemáme, nicméně vzpomeňme, že ČT24 v březnu 2020 slavila rekordní sledovanost.

Pro Facebook studie tak pozitivní není. V pandemickém roce na něm rostl zájem o důvěryhodná i nedůvěryhodná média, která na něm celkově prosperují o dost lépe než na webu. Zatímco nedůvěryhodné nebo vyloženě lživé weby mají ve čtyřech zkoumaných zemích podíl 3,7 procenta na celkové návštěvnosti, na Facebooku získávají až pětinu reakcí.

Moje hypotéza: na skandálně vyhlížející články lidé na Facebooku často reagují, aniž by je vůbec četli. Dávají tak najevo možná spíš naštvanost, než že by jim věřili. Mysleme na to, než se budeme příště pohoršovat nad tím, co dnes lidé čtou. Většinou nic hrozného, a to ani během výjimečné krize. 

Autor píše pro Médiář (www.mediar.cz)