Den poté, co Senát i přes nesouhlas nemalého počtu vládních senátorů potvrdil návrh zákona, který snižuje mimořádnou valorizaci penzí o celkových dvacet miliard korun, přišla Národní rozpočtová rada s vyjádřením k vývoji hospodaření státu a k nevelkému překvapení konstatovala, že ani v případě, že změna valorizací projde přes prezidenta i Ústavní soud, nepřestane být důchodový systém hlavním problémem tuzemských veřejných financí.

I s nižší valorizací bude saldo mezi příjmy z pojištění a vyplacenými penzemi sedmdesát miliard korun. A to i přes stále ještě docela příznivou demografickou situaci, která se bude nevyhnutelně zhoršovat.

Je sice pravda, že v poměru k HDP jsme větší schodky penzijního účtu zažili v letech 2013 a 2014, nicméně tehdy to nebylo v situaci prakticky dlouhodobě rekordně nízké nezaměstnanosti a každoročního růstu nominálních mezd o sedm a více procent. A to nemusí dlouho vydržet a problém s penzemi může náhle akcelerovat.

Manipulátorům operujícím s tím, že přece byly i vysoké přebytky, které byly nespravedlivě rozpuštěny na další výdaje, doporučujeme podívat se pravdě do očí. Let s přebytky bylo jen pár a příjmy převyšovaly výdaje pouze v nízkých jednotkách miliard. S jednou výjimkou let 2018 a 2019, kdy se dohromady vybralo o 35 miliard více, než vydalo. Ale hned rok nato Babišova vláda ušetřeným penízkům utnulala tipec, a ještě pořádně naložila pod kotel, takže deficit vylétl na čtyřicet miliard korun.

V penzích doutná dlouho a hodně nezodpovědně zakládaný požár už dávno.

Národní rozpočtová rada právě kvůli dlouhodobé nerovnováze penzí důrazně doporučuje nejen jednorázovou úpravu, jako je ta právě prohlasovaná, ale trvalou změnu valorizací a rychlou dohodu o prodlužování věku pro odchod do důchodu. Ministr práce Jurečka sice slibuje, že do konce března nějaký návrh připraví, ale jsme už v polovině měsíce a na dlouhé diskuse není čas, pokud by měla nová valorizační pravidla fungovat od Nového roku.

Navíc zrovna lidovec Jurečka vytrvale přichází s dalšími výdajovými nápady, které to, co se může ušetřit na důchodech, obratem rozpustí. Dvacetimiliardovou sekeru do penzí zaťal už loni s výchovným. Příkladem, kudy se ubírá jeho mysl, je třeba další navýšení mateřské, jež se zvedala před třemi lety, a k tomu zavedení její valorizace. Zvyšovat chce i příspěvek na péči, který už dnes polyká skoro čtyřicet miliard, ač původně měl stát pouhých osm. Jako by nechápal současnou fiskální situaci ani zbla.

To by z toho snižování rozpočtových deficitů fakt moc nezbylo. A politické náklady na nepopulární opatření by byly utraceny úplně zbytečně.