Ministr průmyslu Josef Síkela se na své nedávné cestě do USA znovu pokoušel v jednáních s technologickým gigantem Microsoft podpořit jejich zvažovanou a nyní pozastavenou investici do datového centra v Česku. Společnost už dokonce předloni koupila v Praze 9 šestihektarový pozemek za půl druhé miliardy korun, ale z investice potom sešlo. Důvody asi není třeba hledat nikde daleko. Stačí se podívat, jak je na tom Praha v evropském srovnání s cenami energie pro velkoodběratele. Horší destinaci těžko najít. 

Ony totiž datová centra jsou z energetického hlediska něco jako hliníkárna nebo fabrika na hnojiva. Těžko najít větší žrouty energie. Před nedávnem se americký deník Wall Street Journal zabýval přesunem datových center do Georgie, která se moc nebojí fosilních paliv, a navíc se tam dokončuje jaderná elektrárna Vogtle. Bezpečný a stabilní obří zdroj energie.

Ani to ale zřejmě nestačí. Místní hlavní energetická společnost Georgia Power hlásí šestnáctinásobné navýšení očekávaného růstu poptávky, což nebude jednoduché uspokojit ani v tak energetice nakloněné zemi. Firma proto prosazuje ještě masivní rozšíření plynových elektráren, což zase vyvolává zuřivé protesty zelených protifosilních aktivistů.

A tak i v Georgii se obávají, že prošvihnou svou šanci získat investici, která se nejspíš nebude opakovat. V podobné situaci jsou podle WSJ další centra nové ekonomiky jako Tennessee a Severní Karolína. Boom je momentálně na vrcholu, ale potřeba další elektřiny poroste.

Přichází totiž umělá inteligence a ta podstatně zvyšuje požadavky na výkon center koncentrovaný v relativně malých budovách, což vyžaduje velmi účinné chlazení. Podle propočtů může spotřeba takovýchto zařízení narůst v budoucnu až desetkrát. 

Evropa to s umělou inteligencí zatím moc nepřehání, přesto poskytovatelé služeb jako Microsoft hledají prostor i na starém kontinentu. Už víme, že v Praze je s elektřinou docela problém. Zato už máme propočty. Z budoucího objemu elektřiny, kterou budeme v Evropě potřebovat do roku 2033, by měla datová centra spolknout osm až čtrnáct procent, což je zhruba 220 terawatthodin ročně. Pro srovnání, aktuální spotřeba celého Česka je šedesát TWh ročně. A brzy budeme muset její podstatnou část dovážet. 

Lze asi očekávat, že datová centra budou vznikat v Evropě spíše zřídka a čeká je osud energeticky náročného průmyslu. Takoví Francouzi mohou alespoň nabídnout stabilní dodávky z jádra, severské státy zase z větru a vodních elektráren. Ale ty u nás v potřebném objemu nemáme a na jádro si ještě dlouho počkáme.

Vlak nové digitální ekonomiky přitom právě kolem nás sviští pořádnou rychlostí. Těžko říct, jak do něj chceme naskočit.