Ministr financí Zbyněk Stanjura
Shutterstock.com
Jak posunout Česko
Ekonomové přišli s desaterem pro zdravé veřejné finance. Kritizují plánování státního rozpočtu jen na rok
Nový think-tank pod Univerzitou Karlovou přichází s receptem na dlouhodobé ozdravení veřejných financí. Politická reprezentace by podle ekonomů měla vycházet z jednoduchého desatera, na němž by měla panovat shoda napříč spektrem.
redaktor
„Lepší veřejné finance nejsou jen čísla na papíře – jde o reálné dopady na život každého z nás. Od efektivnějšího zdanění přes podporu inovací a kupní síly v regionech až po klimatická opatření – to vše má přímý vliv na kvalitu života lidí v Česku,“ říká ekonomka Markéta Malá, expertka Centra veřejných financí na firemní zdanění.
Právě zmíněné centrum, sdružující ekonomy pod záštitou Univerzity Karlovy, přišlo nově s Desaterem pro moderní veřejné finance. Jde o shrnutí klíčových výzev, jejichž řešení má podle autorů zlepšit kvalitu života v Česku. „Státní rozpočet by měl být plánován na delší časové období, ideálně na několik let dopředu, aby bylo možné lépe nastavit priority a zajistit kontinuitu klíčových reforem,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Petr Jánský, hlavní tvář centra.
„Desatero vychází z výzkumů a analýz týmu ekonomů a ekonomek v Česku i zahraničí a má za cíl ovlivnit veřejné finance nejen skrze volební programy. Nabízí konkrétní návrhy, jak přejít od nesystémových a krátkozrakých výdajů a daní k cíleným, efektivním a vyhodnocovaným veřejným financím,“ informovali analytici.
Jedním z klíčových bodů desatera je důraz na strategické veřejné finance, které mají přinést větší stabilitu a předvídatelnost do plánování státního rozpočtu. Ekonomové upozorňují, že současná praxe plánování rozpočtu jen na jeden rok je krátkozraká a neumožňuje efektivní řešení dlouhodobých výzev, jako jsou důchodová reforma, investice do infrastruktury nebo přechod na znalostní ekonomiku.
Podle analytiků centra je největší tíha zodpovědnosti na politicích, kteří mají tu moc velmi rychle měnit zákony a zavádět stabilizační opatření. Jako příklad uvedli změny v penzích, které vládní koalice označuje za reformu a jež byla přijata poměrně rychle, i když ji opoziční strany kritizovaly.
Nové centrum vede mediálně známý ekonom Petr Jánský, jehož rozsah činností je jinak impozantní. Stojí rovněž v čele Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Fakultě sociálních věd UK a také zasedá v radě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, kde má na starosti dohled nad ekonomickými studijními programy na vysokých školách. Je i členem Národní ekonomické rady vlády.
Centrum veřejných financí chce do veřejné diskuze proniknout poměrně dravě: oproti jiným odborným pracovištím má totižekonomické změny nejen navrhovat, ale také důrazně prosazovat. Nepůjde tedy o čistě expertní a poradní organizaci.
