Evropská komise představila svou vizi bezuhlíkové budoucnosti, která se doslova dotkne každého, kdo v EU žije. Do roku 2030 se má snížit produkce skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Opatření ale vyvolávají silnou kritiku napříč Unií. 

Místopředseda komise Frans Timmermans, který apeloval na Evropany, že budou muset přijmout oběti – především kvůli zdražení prakticky veškerého zboží a služeb –, čelí námitkám, zda se nezbláznil. Podobně ambiciózní klimatický plán totiž nepředstavila žádná jiná velká ekonomika světa. 

Jedním z opatření je výhradní prodej aut s nulovými emisemi po roce 2035. Emisní povolenky by měly být rozšířeny i na oblast silniční a lodní dopravy, na vytápění. Má být zavedeno uhlíkové clo na dovoz oceli, cementu a hliníku. 

Z velkých ekonomik, jako je Německo a Francie, zní ostrá slova na adresu Evropské komise. Je to částečně způsobeno předvolební kampaní. V Německu se konají parlamentní volby v září, Francouzi si vybírají nového prezidenta příští rok v dubnu. 

Dají se čekat protesty

Klimatoložka Corinne Le Quéréová, jež předsedá poradnímu orgánu francouzské vlády pro klima, tvrdí, že návrhy vyvolají bouřlivou reakci francouzské veřejnosti. Už v roce 2018 vzniklo Hnutí žlutých vest kvůli tomu, že prezident Emmanuel Macron chtěl zvýšit cenu pohonných hmot.

Pravicový kandidát na prezidenta Xavier Bertrand už nyní kritizuje výstavbu větrných turbín, protože hyzdí krajinu, navíc chce blokovat i vznik nových větrných parků. Je pravděpodobné, že zejména na venkově bude mít protibruselská rétorika úspěch.

V Německu rovněž sílí kritika klimatického zdražování. To, s čím přišla Evropská komise, prosazují němečtí Zelení, kteří byli ještě před pár měsíci favority voleb. Obavy z toho, že zdraží veškeré energie včetně pohonných hmot, jim preference táhnou dolů. Kandidát na kancléře z CDU Armin Laschet dokonce plány Zelených označil za „konec snu o letní dovolené“, protože Zelení chtějí kromě nafty a benzinu více zdanit i leteckou dopravu a hovoří o minimální ceně letenek.

Rozpory mezi automobilkami

Navíc se přidává rozkol v evropské automobilové branži. Největší výrobce aut Volkswagen totiž zelené plány Bruselu podporuje více než ostatní výrobci. A naštval tím většinu členů Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), která se snaží prosadit podporu spalovacích motorů i po roce 2035, pokud budou využívat syntetická paliva. Podle webu Politico se manažeři německé automobilky z Wolfsburgu chovají arogantně a prosazují elektromobilitu silou. To v konečném důsledku oslabuje pozici největšího lobbisty autoprůmyslu v Bruselu.

Už v květnu vlády Slovinska, Lotyšska, Polska a Lucemburska nesouhlasily s návrhem uplatnit systém emisních povolenek na sektor dopravy a vytápění. Varují před dopady zdražování hlavně pro nejchudší obyvatele. Proto komise slibuje vytvoření fondu, jenž má vyšší ceny nejchudším kompenzovat. 

Nicméně i tak hrozí, že se protestní hnutí z Francie rozšíří do celé Evropy, varovala ředitelka nevládní organizace Open Society European Policy Institute Heather Grabbeová. Zejména pokud se bude zdůrazňovat, jak bude každým rokem podražovat benzin a nafta nebo se zvyšovat cena masa kvůli emisím ze živočišné výroby. 

Právě přerozdělování peněz v rámci klimatické politiky bude klíčové pro to, aby byla jednotlivými státy přijata, zdůraznila Le Quéréová. Timmermans slibuje, že Klimatický sociální fond bude mít k dispozici přes 72 miliard eur (1,8 bilionu korun). Prostředky mají pocházet právě z rozšířeného prodeje povolenek. Francouzský europoslanec Pascal Canfin z Macronovy strany En Marche! ale místopředsedovi komise vzkázal, ať se raději nového konceptu emisních povolenek vzdá, pokud nechce v EU rozpoutat „požár“.

Nevládní organizace zase prosazují model vyššího zdanění automobilek než zdražovat milionům Evropanů pohonné hmoty. Každopádně se očekává, že schvalování nové regulace bude trvat několik let.