Kanada je na suchu. Extrémní počasí vysává její vodní elektrárny, energii musí dovážet z USA
Kanada, jeden z největších světových producentů vodní energie, se stává závislou na americké elektřině. Může to zkomplikovat její budoucí obchodní vztahy s USA, zejména s Donaldem Trumpem u kormidla. Ukazuje to také zranitelnost obnovitelných zdrojů tváří v tvář klimatické změně.
redaktorka
Extrémní výkyvy počasí dohnaly Kanadu do situace, kdy se poprvé po téměř dvou dekádách stala čistým dovozcem elektřiny ze Spojených států, píše deník Financial Times. Dlouhotrvající sucho narušilo stabilitu jejího klíčového zdroje obnovitelné energie – vodní elektrárny.
Kanada je třetím největším světovým výrobcem vodní energie, hned za Brazílií a Čínou. Hydroelektrárny pokrývají přibližně 62 procent její celkové produkce elektřiny. Provincie jako Quebec, Britská Kolumbie nebo Manitoba dlouho těžily z bohatých vodních zdrojů, díky nimž mohly dodávat elektřinu do USA. Tento export byl pro kanadskou ekonomiku významným zdrojem příjmů, v roce 2022 dosahoval hodnoty 4,5 miliardy dolarů (asi 108 miliard korun).
Kanada ale zároveň hromadu energie z USA také dováží. Přes den, kdy ceny americké elektřiny stoupají, roztáčeli kanadští energetici turbíny naplno, aby maximalizovali své zisky. V noci pak nechávali vodní zdroje odpočinout a nakupovali levnou energii ze zahraničí. Podle zprávy amerického Úřadu pro energetické informace se situace změnila v období od září 2023 do června 2024, kdy Kanada začala dovážet více elektřiny, než kolik jí do USA vyvezla.
Celková produkce elektřiny v Kanadě se v roce 2023 snížila o 3,9 procenta na 615,3 milionu megawatthodin, což je nejnižší hodnota od roku 2016. To mělo přímý dopad na příjmy z jejího exportu, které klesly o téměř 30 procent na 3,2 miliardy dolarů (77 miliard korun). Opačně se vyvíjela bilance USA – jejich export do Kanady vzrostl o 454,5 milionu na 1,2 miliardy dolarů (28 miliard korun).
Příčinou je rozsáhlé sucho, které snížilo přítok vody do nádrží. „Vodní energie je absolutně závislá na klimatu. Jeho oteplování povede k většímu výparu v povodí,“ řekl Sean Turner, odborník na vodní energii z Oak Ridge National Laboratory financované americkou vládou.
K tomu se přidaly i nižší ceny zemního plynu v USA, jež činí tamní elektřinu konkurenceschopnější. To ohrožuje nejen energetickou bezpečnost Kanady, ale také komplikuje obchodní vztahy se jejím mocným sousedem na jihu.
„Kolaps našeho vývozu elektřiny nemohl přijít v horší dobu,“ konstatovala Heather Exner-Pirotová z kanadského think-tanku Macdonald-Laurier Institute. Upozorňuje, že v roce 2026 se budou projednávat podmínky dohody o volném obchodu mezi Kanadou, USA a Mexikem a Ottawa potřebuje na Washington co největěí páku. Jakékoliv oslabení její pozice může zkomplikovat vyjednávání, zejména když ho povede nedávno zvolený prezident Donald Trump se svojí politikou „America first“.
Problémy Kanady však nejsou ojedinělé. Podle britského Energetického institutu způsobilo sucho v roce 2023 pokles globální výroby vodní energie na pětileté minimum. Mezinárodní energetická agentura napsala, že velká sucha v Číně, USA a dalších zemích vedla v roce 2023 k „mimořádnému nedostatku vodní energie“. Návrat k fosilním palivům s cílem zaplnit tento výpadek byl podle ní zodpovědný za více než 40procentní nárůstu celosvětových emisí skleníkových plynů v loňském roce.